Přeskočit na hlavní obsah

Hypoteční trh v únoru vzrostl o pětinu, průměrné sazby jsou nejnižší od června 2022

Hypoteční trh v únoru pokračoval v oživování. Banky a stavební spořitelny během druhého měsíce letošního roku poskytly hypoteční úvěry za 15,8 miliardy korun, což představuje meziměsíční nárůst o dvacet procent. Meziročně je to dokonce o sto procent více. Vyplývá to z aktuálních dat Hypomonitoru České bankovní asociace (ČBA). Za celý loňský rok banky a stavební spořitelny poskytly 65 985 hypotečních úvěrů v celkovém objemu 150 miliard korun, což bylo nejméně za posledních dvacet let.



Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v únoru dosáhl 13 miliard korun po lednových 10,9 miliardy korun. Objem refinancovaných úvěrů (interně či z jiné instituce) pak činil 2,8 miliardy korun oproti 2,1 miliardy korun v lednu. Oproti únoru 2022 zůstává objem hypoték stále zhruba o čtvrtinu nižší.

Počet nově poskytnutých hypoték v lednu činil 3850, což představuje meziroční nárůst o 68 procent a meziměsíční o 20 procent. Ve srovnání s únorem 2020 byl počet hypoték o 37 procent nižší. Ještě v roce 2020 se průměrný měsíční počet nových hypoték pohyboval kolem 6,7 tisíce a ve výjimečně silném roce 2021 pak dosahoval 9,5 tisíce.

Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypotečních úvěrů podle Hypomonitoru ČBA v únoru dále zlevnila, když se dostala na 5,36 procenta z lednových 5,54 procenta. Hypotéky se tak dostaly na nejnižší úrovně od přelomu let 2021 a 2022. Hypoteční sazby jsou však stále z pohledu posledních dvou dekád nadprůměrně vysoké. Na podobných či ještě mírně vyšších úrovních byly naposledy v letech 2008 a 2009.

Průměrná výše hypotéky v únoru mírně klesla na 3,38 milionu korun, přesto stále patří mezi nejvyšší za poslední dva roky. Nejnižší úrovně dosáhla loni v lednu, kdy klesla až na 2,83 milionu korun. "Výrazně dražší hypotéky mají zásadní dopad na desítky tisíc domácností, kterým nyní končí fixační období, takže je čeká refinancování. Pokud měly dvouprocentní hypotéku, která byla běžná v dřívějších letech, nyní zaplatí o mnoho tisíc korun měsíčně na splátkách více. U průměrné hypotéky ve výši 3,38 milionu korun na 25 let lidé zaplatí měsíčně při aktuální úrokové sazbě měsíčně o 6157 korun více, než kolik platili s dvouprocentní úrokovou sazbou. Ročně tak taková domácnost na výdaje spojené se splácením hypotéky vynaloží o takřka 74 tisíc korun více. To jsou prakticky dvě průměrné hrubé mzdy v ČR. Dva měsíce v roce tak jeden z rodiny vydělává jen na navýšené splátky," vypočítává generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

"Další osud hypotečního trhu mají v rukou centrální bankéři, kteří už na svém zítřejším, tedy středečním, jednání budou opět rozhodovat o výši základních úrokových sazeb. Ty velmi dlouho drželi na rekordních úrovních, čímž udusili nejen hypoteční trh, ale v návaznosti na něj i trh realitní. Doufám, že centrální bankéři tentokrát sníží sazby výrazněji tak, aby i hypotéky začaly zlevňovat rychleji. Tím by zlepšili dostupnost vlastního bydlení a umožnili ho získat širšímu okruhu zájemců, kteří by na hypoteční úvěr ještě nedávno s přehledem dosáhli," vzkazuje Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...