Přeskočit na hlavní obsah

Upleťte si pomlázku v táborské zoo nebo hledejte velikonoční vejce

Vyplácení dívek a žen pomlázkou patří k českým velikonočním tradicím, které sice může někdo vnímat kontroverzně, přesto u nás stále přetrvávají. Traduje se, že vyšleháním spleteným vrbovým proutím se předává zdraví a svěžest. Aby to fungovalo, musí být pomlázka nová a vlastnoručně spletená. Ne každý to však umí a právě ti se mohou od pátku 29. do neděle 31. března dostavit do táborské zoologické zahrady. Tam si pod odborným dohledem upletou vlastní pomlázku. Děti si mohou najít velikonoční vajíčko nebo si ozvláštnit návštěvu zábavným kvízem.



Velikonoce jsou nejdůležitějšími křesťanskými svátky, během nichž si celý svět připomíná Ježíšovo ukřižování a následné zmrtvýchvstání. Zároveň jde o oslavu jara, kdy se postupně probouzí celá příroda. Příchod nového života nesymbolizují jen první jarní květiny, ale také mláďata, která se začínají rodit. A kde nejlépe oslavit velikonoční dny než v zoologické zahradě na čerstvém vzduchu uprostřed zvířat. Tím spíše, když vás v ní čekají speciální sváteční akce,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.

Táborská zoologická zahrada bude tento týden otevřená už od čtvrtka, hlavní velikonoční program vypukne o den později. „Děti si u nás mohou najít velikonoční vajíčka, která se nám rozkutálela po celém rozhlehlém areálu. Během prohlídky se mohou zapojit i do zábavného kvízu, díky kterému se dozví spoustu zajímavostí ze života našich zvířat. Chybět nebudou ani oblíbená komentovaná krmení a ani už tradiční pletení velikonočních pomlázek. I letos si návštěvníci mohou vyzkoušet svou zručnost a zkusit si uplést vlastní pomlázku. Pod vedením našich zkušených ošetřovatelů to zvládne úplně každý,“ dodává mluvčí zoo Sušanka.

Další novinkou pro návštěvníky je výrazné rozšíření otevírací doby od příštího týdne. „Už od pondělí 1. dubna začne jarní sezóna a rozhodně to není žádný apríl. Pro návštěvníky budeme mít opět otevřeno každý den, navíc prodloužíme otevírací dobu o jednu hodinu až do páté hodiny odpolední. Už nebudete muset čekat až na víkend, abyste navštívili naše oblíbená zvířata. Budete se k nim moct vracet klidně každý den,“ doplňuje mluvčí Sušanka.

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. Během zimy od listopadu do konce března je otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00. Od 28. března bude otevřena každý den, od 1. dubna se otevírací doba prodlouží o hodinu. Zoo tak bude od 1. dubna do 31. května otevřená od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 470 zvířat, která patří k 77 živočišným druhům. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...