Přeskočit na hlavní obsah

Lvi Simba s Luenou se v táborské zoo dočkali většího domova

Několikanásobně větší výběh a komfortnější zázemí si ode dneška užívají lvi pustinní z táborské zoologické zahrady, která nyní dokončila rekonstrukci původní lví ubikace a venkovního prostoru. Zároveň s tím v Táboře roste také druhý obdobný prostor, který už na podzim zabydlí druhý lví pár. Samec Gandalf je výjimečný svou bílou barvou způsobenou genetickou změnou nazývanou leucismus.

Lvi pustinní Simba a Luena z táborské zoologické zahrady získali prostornější a modernější domov. FOTO: archiv ZOO Tábor

 

Lví výběh a zázemí jsme plánovali podle nejnovějších chovatelských trendů tak, aby byl pro Simbu a Luenu co nejpohodlnější. Jejich výběh bude trojnásobně větší, nechybí v něm ani zastřešená vyhlídková terasa. Modernější a komfortnější je také zázemí, které je vybaveno i lůžkem se zabudovanou váhou. Nejen tato investice dokazuje, že naše zvířata a jejich co největší pohodlí jsou pro nás na prvním místě,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Lvi pustinní Simba a Luena z táborské zoologické zahrady získali prostornější a modernější domov. FOTO: archiv ZOO Tábor

Přestože táborská zoo v současnosti chová jen jeden lví pár, buduje rovnou dva lví domovy, protože už na podzim nalezne v Táboře nový domov druhý lví pár. Samec Gandalf je výjimečný svou bílou barvou, která však není projevem albinismu. Za jeho zbarvení může genetická mutace, která způsobuje ztrátu kožního pigmentu. Tato genetická změna se nazývá leucismus a je extrémně vzácná. Bílí lvi žijí ve volné přírodě jen zcela výjimečně a pouze na jediném místě na světě – v oblasti Timbavati sousedící s Krugerovým národním parkem v Jihoafrické republice. Podle organizace Global White Lion Protection Trust jich ve volné přírodě žije méně než dvacet.

Lvi pustinní Simba a Luena z táborské zoologické zahrady získali prostornější a modernější domov. FOTO: Václav Kučera

Táborská zoologická zahrada v poslední době výrazně investuje. V loňském roce zahájila výstavbu záchranného centra CITES pro chladnomilné šelmy, které finančně podpořil Státní fond životního prostředí. Do něj bude možné umístit zvířata, která stát kvůli nevyhovujícím podmínkám nebo týrání zabaví jejich původním majitelům. „Dočasný azyl tak u nás už brzy budou moci najít tygr ussuriijský, puma americká, levhart sněžný a všechny druhy rysů a vlků. Až dosud takové zařízení u nás chybělo, Tábor se tak stane významným centrem záchrany nejohroženějších druhů zvířat,“ vysvětluje ředitel zoo Korec.

Stavíme dva velkorysé výběhy podle nejaktuálnějších trendů s nerezovou sítí. Součástí bude jezírko pro plavání, velký přístřešek, vyhlídková palanda, terénní úpravy s valem sloužícím jako další vyhlídka a oddělená krmiště. každém výběhu mohou být až čtyři zvířata, celková kapacita tak bude osm zvířat. Záležet ale bude na jejich velikosti a tom, zda jsou zvyklá žít společně,“ popisuje Korec a dodává, že dokončeno bude vše už na jaře.

V těchto dnech začala také stavba zcela nového moderního ptačího domu, který umožní chovat vzácné papoušky v Táboře po celý rok i v chladných měsících roku. „Máme velkou kolekci vzácných velkých papoušků, například jednu z největších skupin ar zelenokřídlých z českých zoologických zahrad. Chováme také velmi ohroženého kakadu moluckého, jehož chov v rámci Evropského záchovného programu (EEP) koordinujeme s ostatními evropskými zoologickými zahradami. Stávající voliéry bohužel neumožňují chovat papoušky v Táboře celoročně, na chladné měsíce roku se proto stěhují mimo zoo do zimoviště. Moderní ptačí dům, který je inspirován podobnými stavbami v renomovaných evropských zoologických zahradách umožní jejich celoroční chov. Kromě prostorných venkovních voliér budou mít vzácní papoušci také velkorysé vnitřní zázemí,“ říká ředitel zoo Korec.

Nového velkorysého a moderního výběhu s nepřehlédnutelným zázemím se dočkaly surikaty, v rámci nové stavby vznikl také domov pro leguána zeleného, kterého zoo získala na konci loňského roku ze soukromého chovu. „Zvířata jsou u nás na prvním místě, nezapomínáme ani na naše návštěvníky. V loňském roce se konečně podařilo vyřešit příjezd k naší zoologické zahradě, na jaře 2023 jsme dokončili novou příjezdovou cestu, která odvádí auta návštěvníků mimo obydlenou oblast. Kromě pohodlnějšího příjezdu mám pro návštěvníky ještě jednu dobrou zprávu: parkování u nás i nadále zůstává zdarma,“ podotýká ředitel zoo Korec.

Změn v průběhu jara dozná také vodní svět, ve kterém zoo chová velké množství vodních ptáků včetně méně obvyklých a krásně zbarvených kachen.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. Zoo je od 1. dubna do 31. května otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž