Přeskočit na hlavní obsah

Ohrožené zrzohlávky rudozobé dorazily do táborské zoo až z Francie

Dlouhou cestu mají za sebou dva kačeři a jedna kachna ohrožené zrzohlávky rudozobé, kteří rozšířili zvířecí rodinu v táborské zoologické zahradě. Do Tábora totiž přicestovali až ze zoologické zahrady Parc Animalier de Sainte-Croix ležící na severovýchodě Francie. Nový přírůstek doplní samce, kterého už táborská zoo chová déle. Podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR jde o silně ohrožený druh.

 

Skupina ohrožených zrzohlávek rudozobých v táborské zoologické zahradě se rozrostla na čtyři kachny, tři samce a jednu samici. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

 

„Naše zoologická zahrada v Táboře se zaměřuje na ochranu a chov ohrožených druhů zvířat, více než polovina druhů, které u nás chováme, patří k ohroženým. Proto jsem rád, že se nám podařilo získat další zástupce ohrožených kachen, které rozšíří skupinu vzácných a ohrožených vodních ptáků v našem vodním světě. Tři zrzohlávky rudozobé jsme získali díky spolupráci s evropskými zoologickými zahradami,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

U zrzohlávek rudozobých se projevuje výrazný pohlavní dimorfizmus, samec má zrzavou hlavu a sytě červený zobák. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

 

Zrzohlávky rudozobé patří k představitelům vodních ptáků, u kterých se velmi výrazně projevuje pohlavní dimorfizmus. Samci vynikají typicky zrzavě zbarvenou hlavou a sytě červeným zobákem. Samice naopak mají nenápadnou šedohnědou barvu a bělavé tváře. Živí se převážně rostlinami. Nepohrdnou ani drobnými měkkýši a korýši. Hnízda si staví na březích v rákosinách nebo na ostrůvcích, často snáší vejce i do hnízd jiných druhů kachen. O hnízdo se starají obě pohlaví. Oproti jiným kachnám se mnohem více potápí a vydrží delší dobu pod vodou. V Evropě patří mezi ohrožené druhy, podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR jde o silně ohrožený druh, který je zařazen i do Červeného seznamu ohrožených druhů ČR.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. dubna do 31. května otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d
Okomentovat
Další informace

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne
Okomentovat
Další informace

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž
Okomentovat
Další informace