Přeskočit na hlavní obsah

Ohrožené zrzohlávky rudozobé dorazily do táborské zoo až z Francie

Dlouhou cestu mají za sebou dva kačeři a jedna kachna ohrožené zrzohlávky rudozobé, kteří rozšířili zvířecí rodinu v táborské zoologické zahradě. Do Tábora totiž přicestovali až ze zoologické zahrady Parc Animalier de Sainte-Croix ležící na severovýchodě Francie. Nový přírůstek doplní samce, kterého už táborská zoo chová déle. Podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR jde o silně ohrožený druh.

 

Skupina ohrožených zrzohlávek rudozobých v táborské zoologické zahradě se rozrostla na čtyři kachny, tři samce a jednu samici. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

 

„Naše zoologická zahrada v Táboře se zaměřuje na ochranu a chov ohrožených druhů zvířat, více než polovina druhů, které u nás chováme, patří k ohroženým. Proto jsem rád, že se nám podařilo získat další zástupce ohrožených kachen, které rozšíří skupinu vzácných a ohrožených vodních ptáků v našem vodním světě. Tři zrzohlávky rudozobé jsme získali díky spolupráci s evropskými zoologickými zahradami,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

U zrzohlávek rudozobých se projevuje výrazný pohlavní dimorfizmus, samec má zrzavou hlavu a sytě červený zobák. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

 

Zrzohlávky rudozobé patří k představitelům vodních ptáků, u kterých se velmi výrazně projevuje pohlavní dimorfizmus. Samci vynikají typicky zrzavě zbarvenou hlavou a sytě červeným zobákem. Samice naopak mají nenápadnou šedohnědou barvu a bělavé tváře. Živí se převážně rostlinami. Nepohrdnou ani drobnými měkkýši a korýši. Hnízda si staví na březích v rákosinách nebo na ostrůvcích, často snáší vejce i do hnízd jiných druhů kachen. O hnízdo se starají obě pohlaví. Oproti jiným kachnám se mnohem více potápí a vydrží delší dobu pod vodou. V Evropě patří mezi ohrožené druhy, podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR jde o silně ohrožený druh, který je zařazen i do Červeného seznamu ohrožených druhů ČR.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. dubna do 31. května otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...
Okomentovat
Další informace