Přeskočit na hlavní obsah

Přijďte se o víkendu do táborské zoo rozloučit s oblíbeným makakem Vichrem. V úterý odcestuje do Španělska

Poslední možnost vidět oblíbeného makaka jávského Vichra mají návštěvníci táborské zoologické zahrady tento víkend. V úterý 28. května totiž vyrazí na dalekou cestu až do Španělska, kde v tamním Parque Zoológico de Basabere nalezne nový domov.

Osmiletý makak jávský Vichr stráví v Táboře poslední víkend. Hned po něm se vydá na dlouhou cestu do nového domova v dalekém Španělsku. FOTO: Ondřej Chvátal

 

 Makakové jávští patří k ohroženým druhům zvířat, na jejichž chov a ochranu se naše zoo zaměřuje. Vichr je jedním z mláďat, které jsme v naší zoologické zahradě odchovali. O to těžší loučení to pro nás je. Samci však po dosažení puberty tlupu většinou opouští a nejinak je tomu i u nás. Vichrovi jsme díky naší spolupráci se špičkovými evropskými zoologickými zahradami našli nový domov v oblíbeném parku Parque Zoológico de Basabere na severu Španělska, kde mu poskytnou stejně dobré podmínky jako u nás. Navíc tam doplní skupinu samic, což mu umožní jeho další rozmnožování,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a zve návštěvníky na tento víkend, aby se s Vichrem přišli rozloučit.

Makak jávský chovaný v ZOO Tábor patří k čeledi kočkodanovitých a ve volné přírodě žije hlavně v jihovýchodní Asii. Jde o menšího primáta, jeho tělo dosahuje hmotnosti 3 až 9 kilogramů. Tento všežravec preferuje hlavně rostlinnou potravu – převážně ovoce a semena. Občas si dopřeje i bezobratlé a malé obratlovce. Umí dobře plavat, takže dokáže ulovit i kraby. V angličtině se mu proto říká také „crab-eating macaque“, tedy „krabožravá opice“, přestože kraby konzumuje jen velmi zřídka.

Podobně jako malpy hnědé nebo šimpanzi, umí makaci jávští používat jednoduché nástroje, například kameny k rozbíjení ořechů. Žijí ve velkých skupinách až o desítkách jedinců. Je považován za invazivní druh postupně se šířící po celé jihovýchodní Asii.

Makak jávský se využívá k laboratorním pokusům. Je zařazen na celosvětový seznam CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin).

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. dubna do 31. května otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...