Přeskočit na hlavní obsah

Slováci se propadli mezi barbarské státy, čertí se developer Korec

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k zabíjení medvědů hnědých na Slovensku.



Uměle přiživovaná hysterie kolem medvědů hnědých na Slovensku dosáhla svého tragického vrcholu. Poslanci tento týden schválili zákon, který umožní zabíjet ohrožené a proto evropskou legislativou chráněné medvědy ještě před tím, než někoho napadnou. Stačí, když před tím na daném území vyhlásí mimořádnou situaci. Naši východní sousedé se tímto barbarským přístupem ke chráněným živočichům vrací mezi zaostalé státy.

Nový zákon, který ještě musí podepsat prezidentka Zuzana Čaputová, připomíná absurdní situaci, na které je postavená známá sci-fi povídka světoznámého spisovatele Philipa K. Dicka Minority Report později proslavená stejnojmenným filmem režiséra Stevena Spielberga. Policisté v nedaleké budoucnosti ve Washingtonu D. C. zatýkají vrahy ještě před tím, než vraždu spáchají. Spoléhají se přitom pouze na za normálních okolností neprůkazné předpovědi budoucnosti. Tuto nadpřirozenou schopnost si nyní přisoudili i slovenští politici, kteří ji novým zákonem navíc ještě povýšili. Jak si schválení zákona pochvaloval slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba, už nebudou muset čekat na to, až chráněný medvěd na někoho zaútočí. „Už nebudeme mít povinnost reagovat dodatečně, ale odstřely se budou dělat v zájmu ochrany života, zdraví a majetku občanů preventivně a v předstihu,“ prohlásil šéf resortu, jehož zájmem by měla být ochrana přírody a zvířat v ní žijících. Tento výrok a přístup ministra považuji za skandální.

Nikdo navíc nebude muset předem zjišťovat, zda je medvěd opravdu nebezpečný. K vyhlášení mimořádné situace, která umožňuje chráněné zvíře odstřelit, nebude nutná analýza, že medvěd v dané lokalitě opravdu představuje riziko. Důvodem k zastřelení zvířete už nebude bezprostřední ohrožení života, ale velmi vágně definované ohrožení života, zdraví či majetku lidí, ale také úrody či hospodářských zvířat. I jediný náhodný výlet na pole se zeleninou se tak medvědovi může stát osudným. Stačí, když ho uvidí někdo lačnící po neobvyklé trofeji.

Strach z medvědů na Slovensku je uměle živený a založený na iracionálních výkřicích, které nemají se skutečností nic společného. Medvědy hnědé v naší zoologické zahradě v Táboře dlouhodobě chováme, proto vím, že jejich nebezpečnost je jen nafouknutá bublina.

Medvědi hnědí jsou za normálních okolností plachá zvířata, setkáním s člověkem se běžně vyhýbají. Incidenty, kdy se medvěd výrazně přiblíží k lidem, jsou ojedinělé, a bývají způsobeny hlavně množstvím lákadel v podobě medu či ovoce v přilehlých zahradách. Stále častěji také hledají potravu mezi nevhodně vyhozenými zbytky jídla v odpadcích. Právě to je jeden z důvodů, proč se medvěd vydává do obcí na Slovensku. Majitelé totiž nedodržují nařízení, jak mají odpadky správně zabezpečit, naopak je nechávají divokým zvířatům volně přístupná. Není proto divu, že se tam stahují jako do supermarketu. Medvěd totiž není primárně masožravec ani lovec, 90 procent jeho stravy tvoří rostlinná potrava. Pokud už medvěd konzumuje maso, jedná se ve valné většině o mršiny. Stačilo by proto nelákat šelmy na volně dostupnou potravu. Jiný důvod k návštěvě lidských sídel nemají.

Lidé v minulosti vyhubili mnoho druhů zvířat. Některé nadobro, jiné se k nám postupně vracejí. Medvědi hnědí patří k těm, které lovci v mnoha zemích včetně Česka už jednou úplně vystříleli. V posledních letech se do volné přírody začala tato krásná zvířata opět vracet. Nově zvolená slovenská cesta však povede jen k tomu, že medvědy budeme opět znát jen jako chlupaté tvory z učebnic či sametově hebké plyšáky. Je poslední možnost říct tomuto barbarskému přístupu jasné NE! Medvědi do volné přírody jednoznačně patří a jsou tam doma. Stejně jako ostatní druhy zvířat, které se člověku ještě vyhubit nepodařilo. Nedovolme, aby se tato smutná historie opět opakovala.

 

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR


Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. dubna do 31. května otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...