Ve středu
17. 7. 2024 Ministerstvo životního prostředí umístilo vlky a jejich křížence chované
v Praze ve zcela nevyhovujících podmínkách a bez příslušného veterinárního
povolení do záchranného centra CITES pro chladnomilné šelmy v Zoologické
zahradě Tábor. Zvířata se podařilo i díky zpřísněné
legislativě pro chov šelem zabavit Městské části pro Prahu 17 na konci dubna
tohoto roku. Vlci byli dočasně umístěni do záchranného centra CITES v ZOO
Tábor, kde budou mít po dlouhé době důstojné podmínky pro život, a ministerstvo
hledá trvalé umístění, které bude splňovat podmínky pro chov vlků, a kam budou
moci být později přemístěni.
„Díky
profesionální práci odborníků proběhl včerejší převoz šelem do záchranného
centra CITES v ZOO Tábor hladce. Nové navýšení kapacity záchranného centra
umožní, že zde budou moci žít vlci a jejich kříženci důstojně, než se pro ně
najde nové umístění. Tato zvířata se mohou stát nezvladatelnými a nevhodný chov
může představovat hrozbu pro chovatele i jeho okolí. Ministerstvo životního
prostředí se ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Českou
inspekcí životního prostředí snaží bránit tomu, aby se kříženci dostali do
přírody a křížili se s volně žijícími vlky. Zároveň je pro nás prioritou
zajistit důstojné podmínky všem chovaným zvířatům,“ říká ministr životního prostředí
Petr Hladík (KDU-ČSL).
Vlk obecný patří
mezi zvláště chráněné druhy České republiky a podléhá také ochraně podle
mezinárodní úmluvy CITES o obchodování s ohroženými druhy.
„Každý
chovatel ohroženého druhu musí být schopen prokázat jeho původ. Vědomé
nakládání s vlky či kříženci bez potřebných dokumentů je nelegální a prodejce,
stejně tak jako kupující, se vystavují postihu. Česká inspekce životního
prostředí proto v tomto případě prověřuje, zda chovatel vlků dodržel všechny
zákonné podmínky,“
vysvětluje ředitel České inspekce životního prostředí Petr Bejček.
Díky
spolupráci městské části Praha 17, MŽP a také s podporou Magistrátu hlavního
města Prahy a dalších bezpečnostních a záchranných složek se podařilo zvířata
bezpečně odchytit a převést do jejich nového, dočasného domova.
„Jsem velice rád, že dlouhodobé a náročné úsilí o vyřešení nelegálního chovu vlků žijících v tristních a naprosto nevyhovujících podmínkách malého dvorku v pražských Řepích konečně začalo přinášet své plody. Zvířata budou moci od teď zažívat to, co znamená mít velký výběh, nebo jaké to je chodit po čerstvé trávě. Zdánlivě obyčejné věci, které pro některé z nich budou možná i naprosto novým vjemem. Osud pražských vlků je pro mě dalším potvrzení toho, že mnoho druhů zvířat by nemělo být vůbec chovaných v soukromých chovech, protože je velmi náročné a často až prakticky nemožné jim zajistit takové životní podmínky, které budou naplňovat jejich přirozené životní potřeby,“ říká Jiří Pospíšil (TOP 09), náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast kultury, cestovního ruchu, památkové péče, výstavnictví a péče o zvířata (animal welfare).
Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje výstavbu záchranných center pro velké šelmy, kam by bylo možné dočasně umístit zabavené exempláře z nelegálních chovů. V posledních letech MŽP vyčlenilo na vybudování center nebo jejich modernizaci celkem 200 milionů korun jak z národních, tak z evropských zdrojů. Díky nim bylo kromě jiného postaveno záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v ZOO Tábor a staví se záchranné centrum pro lvy v Zoologické zahradě ve Zlíně.
„Vybudování
záchranného centra CITES pro chladnomilné šelmy je konkrétním naplněním
hlavního poslání táborské zoologické zahrady, kterým je ochrana ohrožených
druhů zvířat. Jde o nejmodernější zařízení tohoto druhu u nás vybudované
v souladu s nejnovějšími zoologickými a chovatelskými trendy. Zvířata
v něm naleznou opravdu komfortní podmínky, mohou mimo jiné využívat
jezírko nebo vyvýšenou palandu. Vlci, kteří až dosud žili ve velmi stísněných
podmínkách, si už na nový domov v Táboře zvykají a užívají si pro ně
nebývalého prostoru a komfortu. Stejně jako ostatní naše zvířata u nás naleznou
nejen rozlehlý výběh, ale také kvalitní stravu a špičkovou veterinární péči,“
říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.
Do roku 2028
by mělo vzniknout minimálně pět záchranných center CITES pro umístění velkých
šelem. Celková odhadovaná kapacita je 20 jedinců velkých šelem, jako je lev
nebo tygr, a 10 jedinců pro kočkovité šelmy střední velikosti. Požadavky na
celkové kapacity se ale mohou ještě změnit.
Úmluva o
mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě
rostoucích rostlin (CITES) reguluje přeshraniční obchodování se vzácnými
zvířaty a rostlinami. V současné době více než 40 900 druhů, z toho zhruba 6610
druhů živočichů a 34 310 druhů rostlin. Ne u všech zakazuje jejich prodej či
nákup, pouze je nějakým způsobem reguluje. Podle stupně ohrožení se dělí do tří
stupňů.
Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. června do 31. srpna otevřená každý den od 9:00 do 19:00.
Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.
Komentáře
Okomentovat