Nesnesitelné vedro, rozpálené ulice téměř bez stromů a vzduch, který příliš neproudí. Tak vypadají v létě centra řady měst. S delšími obdobími horka vědci, architekti a developeři začínají přemýšlet, jak aglomerace alespoň trochu ochladit.
Jedním z největších problémů měst je, že v nich vznikají takzvané tepelné ostrovy. Příčinou je fakt, že stromy a tráva byly nahrazeny betonem, asfaltem a dalšími umělými materiály s výrazně většími schopnostmi akumulovat sluneční záření. Kvůli tomu se povrchy ulic a budov během slunečného dne rozpálí více než například louky či parky a v noci pak toto teplo uvolňují do okolí.
Dalším důvodem je charakter ulic, které tvoří jakési kaňony, jež umožňují vícenásobný odraz dopadajících slunečních paprsků. Vyšší budovy také omezují proudění větru a ochlazování města.
V Praze najdeme nejvýraznější tepelné ostrovy v Holešovicích, ve Vysočanech a v trojúhelníku mezi hlavním nádražím, Masarykovým nádražím a Florencí. "Když se podíváme na tepelné snímky Prahy, o něco lépe než zmíněná místa je na tom Staroměstské náměstí," hodnotí situaci environmentální ekonom Jan Macháč z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. S kolegy delší dobu zkoumá různá opatření využívaná při ochlazování měst. Posuzují jejich přínosy a náklady.
Za velmi efektivní považuje Macháč střechy osázené vegetací. Podle něj fungují jako přírodní klimatizace. Se svým týmem zjistil, že během horkého dne, kdy teplota vzduchu vystoupala téměř ke čtyřicítce, se zelená střecha na univerzitním kampusu ohřála na pouhých třicet stupňů. Ovšem na sousední lepenkové střeše pak teploměr ukázal přes 70 stupňů Celsia. Značná část tepla akumulovaného na střeše navíc přecházela dále do budovy.
Intenzivně zalévaná zelená střecha se ohřála jen na 35 stupňů, ale její údržba – zejména zálivka – je, pokud neprší, nákladná.
Jak zjistili vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe, vhodnou variantou je také střecha natřená na bílo. Z jejich měření vyplynulo, že maximální teplota povrchu bílých střech se za slunečných horkých dní pohybuje mezi 40 a 48 stupni podle zvoleného materiálu. Teplota černých střech v experimentu dosahovala 65 až 75 stupňů.
V případě střechy s vegetací záleží podle Mariana Pavelky z centra CzechGlobe zejména na způsobu údržby. Rozdíly byly výrazné. Intenzivně zalévaná zelená střecha se ohřála jen na 35 stupňů, ale její údržba – zejména zálivka – je, pokud neprší, nákladná. Nezalévaná travnatá střecha měla 46 stupňů a střecha pokrytá sukulenty, konkrétně netřesky, dosáhla 52 stupňů. "Náklady na obyčejnou bílou střechu jsou přitom řádově nižší než na zelenou," upozorňuje Pavelka.
Při ochlazování města mohou pomoci také fasády porostlé zelení a zejména výsadba stromů. Neplatí ale, že je přínosná za všech okolností. "Když uděláte stromořadí na frekventované ulici, zvýší se tam v letních měsících koncentrace přízemního ozonu a škodlivin," upozorňuje Michal Lehnert z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Řešením podle něj je mít stromy jen na jedné straně ulice, a to na té, která je přes den převážně osluněná. "Nevznikne tak tunel znemožňující provětrávání," říká Lehnert.
Sázka na hospodaření s vodou
Horko a extrémy počasí berou na vědomí už i developeři a architekti. "Klimatická změna má samozřejmě citelný dopad na nemovitostní byznys," říká partner realitní skupiny Mint Jaroslav Mida. Upozorňuje, že v současných komerčních budovách je často potřeba vynaložit více energie na chlazení v létě než na vytápění v zimě.
Skupina Mint se snaží ve svých nemovitostech využívat technologie a opatření, která snižují celkovou energetickou náročnost. Jednak kvůli úsporám, jednak s ohledem na principy udržitelného podnikání ESG. Jejich respektování bylo dlouho dobrovolnou iniciativou firem, nyní se stává povinným.
Žaluzie či byt na sever
Hrozící horké počasí má vliv i na preference při nákupu bytů. Hlavní architektka studia Loxia Jana Mastíková ve své praxi pozoruje, že někteří zákazníci začínají brát dříve odmítanou orientaci bytu na sever jako výhodu. "Vědí, že v létě ušetří dost peněz za chlazení," podotýká. Stále populárnější jsou různé způsoby stínění jako markýzy nebo rolety.
"Klienti mají obrovský zájem o předokenní žaluzie, které pomáhají regulovat teplotu v bytě. U vybraných projektů provádíme přípravu na jejich instalaci už ve standardu," potvrzuje Evžen Korec, generální ředitel společnosti Ekospol.
Komentáře
Okomentovat