Přeskočit na hlavní obsah

Právo: Stavební úřady hlásí zlepšení, ale jen mírné

Zhruba týden zbývá ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi (piráti) k nápravě největších neduhů digitalizace stavebního řízení. Resort tvrdí, že opravy postupují. Pochlubil se rostoucím počtem žádostí, které úředníci začali vyřizovat či úspěšně uzavřeli. Mírné zlepšení hlásí i stavební úřady, k dokonalosti však je podle nich stále daleko.

Spravit systémy tak, aby byly funkční a usnadňovaly práci, požadují po Bartošovi nejen stavebníci a úředníci, ale také opozice a koaliční partneři. Tlačí, aby tak ministr učinil do konce srpna.
Bartoš tvrdí, že podávání a vyřizování žádostí i přes komplikace probíhá. Dokazuje to právě zmíněnými daty. Podle nich počet žádostí podaných přes Portál stavebníka překročil deset tisíc. Úředníci již rozpracovali 80 procent z nich. O týden dříve to bylo jen 69 procent.
"Zrychluje taky tempo vyřizování. Dokončených řízení včetně kolaudací je něco málo přes devět set," dodal Bartoš.
Ministr během léta uznal, že nové systémy přidělaly úředníkům potíže. Cílem nového stavebního zákona platného od července a s ním spojené digitalizace byl přitom opak. Resort tak začal s opravami, které nasazuje zhruba jednou za čtrnáct dní.

Aktualizace pomohly
Poslední velká změna proběhla minulý týden. Zahrnovala automatizaci části procesů, například hromadné ověřování osob, parcel, stavebních a navrhovaných objektů nebo účastníků řízení. Ministerstvo si od toho slibovalo zásadní zrychlení a vyšší komfort pro úředníky.
Podle zkušeností Jana Holického, předsedy Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů, dosavadní aktualizace práci se systémem mírně zjednodušily. Upozorňuje ale, že zůstává stále nedokonalý a komplikovanější než ten, v němž úředníci pracovali do konce června.
Starý systém stavebních řízení byl však pomalý. "Již v červenci jsme posbírali řadu vad a nedodělků, které se postupně odstraňují. Tím dochází ke zlepšení. Zhruba polovina těchto potíží ale stále přetrvává," řekl Právu Holický.
Sdružení tajemníků o dalších vylepšeních jednalo s Bartošem v úterý. Další schůzku mají v plánu příští úterý.
"Domluvili jsme se, že prioritou by nyní mělo být nahlížení do spisů, což teď lze dělat jedině tak, že nahlížíte úředníkovi přes rameno," doplnil Holický. Druhým zásadním bodem k řešení je pak lepší ztotožňování lidí s jiným než českým občanstvím.
Silně nespokojení se stávající podobou digitalizace zůstávají stavebníci. Například Evžen Korec, generální ředitel developerské společnosti Ekospol, uvedl, že k nápravě budou nutné ještě měsíce práce.

Obrovské zpoždění
"Aktuálně se vůbec nic neurychlilo a investor, který nestihl termín pro podání žádosti o povolení stavby podle starých podmínek, musí počítat s obrovským zpožděním," prohlásil Korec.
Podobně kriticky se v uplynulých dnech proti digitalizaci vymezila i Česká komora architektů a techniků činných ve výstavbě. Bartoše požádala, aby umožnil všechny zakázky započaté do konce června povolovat podle starých předpisů. Podle ministra ale takový krok není možný.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...