Obrovská pohoda panuje v novém velkorysém výběhu, který
obydlely surikaty z táborské zoologické zahrady teprve před pár týdny. Za
tu dobu se v něm už zabydlely a cítí se v něm velmi komfortně. Po
prvních dnech důkladného prozkoumávání doslova všech zákoutích výběhu i
vyhřívané vnitřní ubikace se už pomalu pouští i do budování pro surikaty tak
typických podzemních chodbiček. Návštěvníci se občas ptají, jestli se nemohou
podhrabat ven a utéct. I na to zoo při výstavbě myslela a výběh dostatečně
zabezpečila. Že je norování velmi náročné, dokládá i fotka ošetřovatelky Elišky
Dlouhé, která jinak neposedné surikaty zachytila při neobvyklé chvilce
odpočinku.
Surikaty vlnkované chované v ZOO Tábor pocházejí z jihozápadní
Afriky a běžně žijí ve velkých skupinách čítajících až desítky členů. V těchto
skupinách však panuje přísná hierarchie a rozdělení rolí. Rozmnožovat se může
pouze dominantní pár, dominantní samice většinou mláďata jiné samice zabije či
vypudí z kolonie. O mláďata se starají ostatní členové skupiny, protože
dominantní samice velmi brzy opět zabřezne. Všechny ostatní surikaty jsou
dominantnímu páru podřízené, přičemž každá surikata plní konkrétní úkol.
Vybraní jedinci, kteří hlídají ostatní před predátory, stojí vzpřímení na
vyvýšeninách, odkud mají dobrý přehled po okolí. Neustále se rozhlíží kolem
sebe, což návštěvníkům připadá, jako by jim tyto hlídky pózovaly. Ve
skutečnosti však hledají jakýkoliv náznak nebezpečí. Jiná surikata má za úkol
shánět potravu, další se stará o potomstvo a jejich výchovu, jiné hloubí a
vylepšují nory.
Surikaty se živí hlavně hmyzem, pavouky, menšími obratlovci či
kořeny a cibulkami rostlin. Nepohrdnou však ani ptákem či štírem, vůči jehož
jedu jsou imunní. Díky propracované skupinové spolupráci dokáží ulovit i zvíře
výrazně větší než jsou samy. K lovu i vyhrabávání nor či potravy surikatám slouží
dlouhé drápy. Dokáží se postavit na dvě tlapky, stabilitu v této pozici jim
zajišťuje dlouhý ocas.
Surikaty vylézají z nor brzo ráno a hned poté si posedají na různá
místa a sluní se. Po mrazivé noci, kdy teplota v poušti klesá i k nule, se
totiž potřebují pořádně prohřát.
Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.
Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Generálním sponzorem je EKOSPOL.
Komentáře
Okomentovat