Přeskočit na hlavní obsah

Hypotékám letošní léto svědčilo, jejich objem byl největší od ledna 2022. Sazby klesly pod pět procent

Letošní léto bylo nakloněné nejen vysokým teplotám, ale také hypotékám. Banky a stavební spořitelny v srpnu poskytly hypoteční úvěry za celkem 32,4 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 130 procent. Srpnový objem poskytnutých hypoték byl největší nejen v tomto roce, ale od ledna 2022. Srpen tak navázal na silný červenec, kdy objem hypoték meziročně vzrostl o 109 procent. Vyplývá to z aktuálních dat Hypomonitoru České bankovní asociace (ČBA). Za první polovinu letošního roku vzrostl objem poskytnutých hypoték meziročně o 80 procent na 117 miliard. Za celý loňský rok banky a stavební spořitelny poskytly 65 985 hypotečních úvěrů v celkovém objemu 150 miliard korun, což bylo nejméně za posledních dvacet let.

Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v srpnu dosáhl 25,7 miliardy korun, to je po čevencových 19,6 miliardy nárůst. Objem refinancovaných úvěrů (interně či z jiné instituce) pak byl 5,7 miliardy korun.

Počet nově poskytnutých hypoték v srpnu činil 6498, což je o 1294 více než v červenci. Průměrný měsíční počet nových hypoték se v loňském roce pohyboval mírně pod hranicí 3,4 tisíce, zatímco v roce 2020 činil kolem 6,7 tisíce a ve výjimečně silném roce 2021 pak dosahoval 9,5 tisíce.

Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypotečních úvěrů podle Hypomonitoru ČBA v srpnu vzrostla z červencových 5,07 procenta na srpnových 4,98 procenta. Průměrná hypoteční sazba se tak po více než dvou letech dostala pod pětiprocentní hranici. Pokles způsobily hlavně hypotéky s dlouhodobou splatností, které byly v létě nejlevnější za celý letošní rok. Z pohledu posledních dvou dekád zůstávají hypoteční sazby stále nadprůměrně vysoké. Na podobných či ještě mírně vyšších úrovních byly naposledy v letech 2008 a 2009.

Průměrná výše hypotéky v srpnu vzrostla na 3,95 milionu korun a opět tak o něco posunula rekordní hodnotu. Nejnižší úrovně dosáhla loni v lednu, kdy klesla až na 2,83 milionu korun. Tento růst umožňuje hlavně to, že klienti díky zmírnění limitů ze strany České národní banky (ČNB) dosáhnou na vyšší hypotéku. Vliv mají i vyšší ceny nemovitostí.

"Zájem o hypotéky je letos opět velmi vysoký, jak dokládají aktuální statistiky. Pozitivní je také to, že hypoteční sazby konečně prolomily pětiprocentní hranici, bohužel zlevňování hypoték je stále velmi pomalé. Stále tak trvá takzvaný Korcův hypoteční paradox, který upozorňuje na to, že základní úrokové sazby stanovované centrální bankou klesají násobně rychleji, než jak zlevňují hypotéky. Komerční banky tak stále mají velký prostor pro snižování hypotečních sazeb, čehož by mohly využít už na podzim v rámci konkurenčního boje o nové klienty. Levnější hypotéky pomohou zlepšit dostupnost vlastního bydlení, která stále zůstává velmi špatná," komentuje statistiku generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol a ředitel ZOO Tábor Evžen Korec, který si nechal naklonovat psa.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...