Vražedné šílenství na Slovensku. Letos vystřílí na dvě stovky medvědů včetně matek s mláďaty, varuje developer Korec.
Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář ke střílení medvědů na Slovensku.
Dvanáct
zastřelených chráněných zvířat během pouhých devíti dnů. Odveta za smrtelný
útok medvěda u obce Hybe v okrese Liptovský Mikuláš se v říjnu zvrhla
v krvavá jatka, která svým životem zaplatil tucet chráněných zvířat.
Zvířat, u kterých nikdo neřešil, zda jsou vůbec nebezpečná. Stačilo, když se
dostali do hledáčku lovce. Ti už na sousedním Slovensku letos vystříleli 86
medvědů hnědých, další stovku zabijí do konce letošního roku. Ministerstvo
životního prostředí potvrdilo, že vydá přesně tolik výjimek. Zabíjet se budou i
medvědice s mláďaty, což je naprosto barbarské. Táborská zoologická
zahrada proto na Slovensko kvůli porušení evropských zákonů podala stížnost
k Evropské komisi. Ta se jí bude zabývat.
Medvěd hnědý
je v rámci Evropské unie chráněným druhem a je součástí přílohy II Bernské
úmluvy, tedy úmluvě o ochraně evropské fauny, flóry a přírodních stanovišť. Na
jeho ochranu EU zcela oprávněně vynakládá nejvíce peněz ze všech ohrožených
druhů zvířat. Slovensko se rozhodlo evropskou legislativu ignorovat. Už na jaře
schválil slovenský parlament novelu zákona o ochraně přírody, která umožnila
střílet medvědy i v případě, že nedošlo k útoku na člověka. Stačí,
když se v dané lokalitě vyhlásí mimořádná situace a lovecké eldorádo je
tady. K vyhlášení mimořádné situace přitom není nutné zjišťovat, zda
medvědi v dané lokalitě opravdu představují riziko. Evropské právo přitom
umožňuje odstřel jen prokazatelně problémových jedinců a to ještě jen v případě
přímého ohrožení života člověka. Slovenský zákon je tak zcela jednoznačně
v rozporu s evropskou legislativou.
Není se co
divit, že se Slovensko vydalo cestou do středověku, kdy bylo běžné střílet po
všem, co se v lese pohnulo a bylo jen trochu chlupatější než tehdejší člověk.
Pratur, zubr evropský, vlk obecný, norek evropský. To je jen pár druhů zvířat,
která člověk v naší přírodě vyhubil. Naši východní sousedi se nyní
rozhodli, že na tento smutný list lidské krutosti přidají další zářez.
V tomto
kontextu vůbec nepřekvapuje, že takzvaný zásahový tým medvěda hnědého je spíš
týmem likvidačním. Velká část zastřelených medvědů je totiž jejich dílem. A to
přesto, že na svém webu tvrdí, že hlavní úlohou zásahové týmu je „co nejdřív po
nahlášení výskytu medvěda v intravilánech měst a obcí zabezpečit bezpečnost
lidí takovým způsobem, který je co nejšetrnější i k samotnému medvědovi. Cílem
členů zásahového týmu je, aby medvěd odešel a nikomu neublížil“. Ve skutečnosti
medvědy nevyhání, ale rovnou střílí.
Slováci
drtivou většinu medvědů postříleli bez toho, že by prokazatelně na někoho
zaútočili. Svým životem často zaplatili jen za to, že se dostali velmi blízko
zuřivým lovcům. Za nebetyčnou prasárnu pak považuji především bezcitné zabití
medvědí matky i se dvěma medvíďaty. Jen tak zastřelit mládě dokáže jen naprosto
bezcitný člověk, který by měl okamžitě vrátit zbrojní průkaz a jít se léčit.
Ostatně mláďat zabili bezcitní lovci více a další mláďata se zabít chystají,
jak ostatně prozradilo samo ministerstvo životního prostředí. To by se mohlo
přejmenovat třeba na ministerstvo bezbřehého vyhubení. S ochranou
životního prostředí nemá vydávání výjimek k odstřelu chráněných medvědů
vůbec nic společného.
Slováci se
stále odkazují na údajnou přemnoženost medvědů, ale žádná objektivní data to
nedokazují. Naopak poslední vědecká zkoumání ukazují, že se medvědí populace na
Slovensku udržuje na zhruba stejných počtech. Také za to, že se medvědi v některých
případech stahují do blízkosti obcí, může člověk. Hlavně tím, že nedodržuje
doporučení pro nakládání s odpadem a nechává ho nezabezpečený. Medvěd pak
logicky chodí k popelnicím pro zbytky potravin jako do samoobsluhy. Proč
by se jinde namáhal, když mu lidé cpou potravu doslova až pod nos?
Místo, aby
lidé změnili své chování a medvědy nejen nelákali, ale i aktivně plašili, raději
nalákaná zvířata zastřelí. Smutné je, že se na tom podílí i slovenští „ochránci
přírody“ z organizace Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, kteří nejen
že přírodu nechrání, ale naopak pomáhají k vyhubení dalšího živočišného druhu.
Vědci přitom
opakovaně varují, že jsme aktivními účastníky šestého hromadného vymírání druhů
v historii planety Země. Zatímco předchozí měly na svědomí nejrůznější
přírodní okolnosti, za to zatím poslední aktuální může výhradně člověk. Ten jen
za posledních sto let dokázal vyhubit sedm procent živočišných druhů, dalším
více než 13 tisícům druhů bezprostředně hrozí vyhynutí.
Masově
vybíjet ohrožený druh je v takové situaci nejen barbarstvím, ale zločinem přírodě.
RNDr.
Evžen Korec, CSc.
ředitel
Zoologické zahrady Tábor
předseda Cane
Corso klubu ČR
Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší
soukromá zoo v Česku ZOO Tábor
patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od
insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji
zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce
2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným
místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského
kraje. Zoo je během října otevřená každý den od 9:00 do 17:00, od listopadu pak
bude otevřena pouze o víkendech od 9:00 do 16:00.
Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je
reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o
návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze
nalézt na webu www.zazubra.cz.
Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor
je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější
záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování
spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která
patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů
patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.
Komentáře
Okomentovat