Přeskočit na hlavní obsah

Dárky a spousta návštěvníků. Tygr Rocky z táborské zoo si narozeniny užil

Povedenou oslavu čtrnáctých narozenin má za sebou maskot táborské zoologické zahrady tygr ussurijský Rocky. Ve vyzdobeném výběhu na něj čekalo hned několik dárků, na které se ihned nedočkavě vrhnul. Přihlížejícím návštěvníkům tím nabídl mimořádnou příležitost obdivovat jeho mrštnost a rychlost, jakož i vybrané způsoby při hodování. Ošetřovatelé, kteří celou oslavu připravili, pak přítomným povyprávěli spoustu zajímavostí z Rockyho života i o tom, že jeho tygřích příbuzných je ve volné přírodě bohužel stále čím dál tím méně. Proto je tak důležité chránit ohrožené druhy zvířat, na čemž se podílí i táborská zoo. Výjimečnost chvíle jako by chtěla podtrhnout i příroda, protože celé narozeninové komentované krmení ozářilo lednové slunce.

Tygr ussurijský je největší kočkovitou šelmou planety a je považován za krále sibiřské tajgy. Jeho tlapa, která je největší ze všech kočkovitých šelem, na sněhu plní funkci sněžnice. Tygr ussurijský může žít v teplotách okolo – 45°C, má proto delší a hustší srst než tygři žijící v teplých oblastech. Vidí barevně a v noci 5x lépe než člověk. Výborně se pohybuje nejen po zemi, ale umí i velmi dobře plavat.

Tygr ussurijský je samotář obývající obrovská teritoria až o rozloze 3 000 kilometrů čtverečních. Své teritorium si značí močí nebo seškrabáváním kůry stromů, ohraničujících jeho území. Revír opouští pouze tehdy, pokud je v něm nedostatek potravy.

Tygr ussurijský patří mezi nejohroženější druhy zvířat. Přestože je obávaným lovcem a nemá v přírodě přirozeného nepřítele, člověk jej dokázal téměř vyhubit. Ve volné přírodě žije už jen v sibiřské tajze a na severu Číny, kde přežívá už jen asi 500 posledních kusů. Původně přitom žil na rozsáhlém území mezi Bajkalem a pobřežím Tichého oceánu. Dalších zhruba 1000 tygrů ussurijských pak žije v zoologických zahradách po celém světě.

ZOO Tábor, která se specializuje na chov a ochranu ohrožených druhů zvířat je v zimní sezoně pro veřejnost otevřená o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od listopadu otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...
Okomentovat
Další informace