Nové kamarádky se už za pár dnů dočká velbloudice Frída z táborské zoologické zahrady. Až z dalekého Dánska do Tábora přijede jeden a půl letá velbloudice Hvid. Příjezd do nového domova v táborské zoo je plánovaný na 18. září.
Velbloudice Hvid
odpočítává v dánské zoo poslední dny, v polovině září se přestěhuje
do nového domova v táborské zoo. FOTO: Knuthenborg Safaripark
„Velbloudi jsou společenská zvířata žijící ve
stádech, chov samotných jedinců není vhodný. Proto jsme se naší Frídě snažili
sehnat nějakou parťačku, která by s ní sdílela její krásný výběh. To se
nám podařilo až v dánské zoo Knuthenborg Safaripark, odkud jsme získali
letos jednoletou samici velblouda dvouhrbého Hvid. K nám do Tábora přijede
v polovině září a doufáme, že se s Frídou rychle skamarádí,“ říká
ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.
Velbloudi dvouhrbí pochází z nehostinných stepí a polopouští
Mongolska a Číny a jsou fyziologicky přizpůsobeni extrémním ročním výkyvům
teplot v rozmezí až 75 stupňů Celsia. Zdomácnělá forma velblouda dvouhrbého je
rozšířená po celém světě, ale málo známým faktem je, že divoká forma je
kriticky ohrožená vyhubením. Přežívá jen v mongolské poušti Gobi, zde žije pár
set posledních jedinců.
Velbloud dvouhrbý je větší než ostatní druhy velbloudů, na délku
měří 220 až 350 centimetrů a na výšku v kohoutku 190 až 230 centimetrů.
Váží zpravidla 450 až 650 kilogramů. Mají vyvinuté pouze dva prsty směřující do
stran, čímž vytváří oporu pro široké a ploché nášlapné mozoly. Každý prst má na
horním okraji plochý pazneht, který umožňuje velboudovi chůzi po písčité půdě.
Před vniknutím písku do očí chrání silné řasy. Ochranu před pískem poskytují
také štěrbinové, uzavíratelné a směrem nahoru posunuté nozdry, které kromě toho
také zabraňují většímu úniku vodních par z těla. Charakteristická je pro
velbloudy jejich chůze či běh. Zvedají totiž obě pravé nebo levé nohy naráz,
což se projevuje kolébavou chůzí.
Velbloudi dokáží přečkat velmi dlouhou dobu bez pití. Nezadržují
ji však v hrbech, ale ve výstelce žaludku. Ledviny jsou schopné
koncentrovat moč a snižovat tím ztrátu vody. Během noci velbloudům klesá
tělesná teplota a přes den zvolna stoupá. Proto se nemusí potit, aby se
ochladili, čímž také šetří vodu. Jejich metabolismus dokáže překonat až
dvacetiprocentní úbytek vody v těle. Jako jediný savec může pít i slanou
vodu. Pokud má velkou žízeň, dokáže vypít až 110 litrů vody za 10 minut.
Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší
soukromá zoo v Česku ZOO Tábor
patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od
insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji
zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce
2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí. ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným
místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského
kraje. Zoo je otevřena každý den od 9:00 do 19:00.
Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je
reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o
návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze
nalézt na webu www.zazubra.cz.
Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor
je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější
záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování
spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která
patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů
patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.
Komentáře
Okomentovat