Přeskočit na hlavní obsah

Metropolitní plán umožní výstavbu stovek tisíc bytů v Praze

Posledních pár dnů zbývá do představení velmi očekávaného dokumentu, který promění tvář hlavního města na velmi dlouhou dobu a umožní jeho další rozvoj. Už v pondělí 20. října bude zveřejněn nový Metropolitní plán Prahy po vypořádání všech připomínek.

Aktuálně se jakákoliv výstavba v hlavním městě řídí zastaralým územním plánem z roku 1999. Ilustrační foto: faei.cz
Aktuálně se jakákoliv výstavba v hlavním městě řídí zastaralým územním plánem z roku 1999. Ilustrační foto: faei.cz

Těch se z řad městských částí i veřejnosti sešlo na 18 tisíc. Jeden z nejbohatších regionů celé EU tak bude mít po dlouhých 25 letech konečně jasno, jakým způsobem a kde se bude v dalších desetiletích rozvíjet.

Zájemci do něj budou moci nahlédnout v Centru architektury a městského plánování (CAMP) až do začátku prosince. Během listopadu se uskuteční ještě dvě veřejná projednání. Zastupitelé hlavního města by ho měli schválit příští rok na jaře.

Jedním z hlavních přínosů nového dokumentu je odblokování brownfieldů a velkých rozvojových ploch, což podle náměstka primátora Petra Hlaváčka umožní výstavbu až 350 tisíc nových bytů.

Rozvoj Prahy bude probíhat nejen v širším centru, ale také ve vnějším prstenci města, jako například v Letňanech, Dubči, na Západním městě či v okolí Depa Písnice. Přijetí Metropolitního plánu zároveň urychlí povolování nových rezidenčních projektů.

Aktuálně se jakákoliv výstavba v hlavním městě řídí zastaralým a prakticky vyčerpaným územním plánem z roku 1999 (schválený byl o rok později v roce 2000, pozn. aut.), který se měl po deseti letech platnosti aktualizovat. To se nestalo, takže vhodné pozemky pro rozvojové projekty došly.

Nyní se v Praze nové byty staví prakticky výhradně jen díky prosazení dílčích změn územního plánu, což celou přípravu stavby neúměrně prodlužuje. Vyjednávání o takové změně je totiž velmi složité, navíc s nejistým výsledkem.

Není pak divu, že se středně velké rezidenční projekty povolují v průměru pět let a výjimkou nejsou ani povolovací řízení táhnoucí se celou dekádu. Už před časem jsme spočítali, že průtahy při povolování prodraží nové byty v průměru o deset procent.

Na začátku letošního roku na to upozornila i Národní ekonomická rada vlády, podle které zkrácení povolovacího řízení ze současných deseti let na jeden rok, jak je tomu běžné na západ od našich hranic, sníží cenu bytu o 15 tisíc korun za metr čtvereční. Za padesátimetrový byt by tak kupující ušetřil tři čtvrtě milionu korun. Dostupnost bydlení by se tak dost zlepšila.

Otázkou je, jak rychle bude nový Metropolitní plán schválený a uvedený do praxe. V listopadu se mají uskutečnit ještě dvě veřejná projednávání a veřejnost i městské části budou mít po představení opět možnost podávat připomínky k těm částem, které se na základě předchozích připomínek měnily.

Hlavně v případě, že nebudou souhlasit s tím, jak se zpracovatel metropolitního plánu s jejich připomínkami vypořádal. Doufejme jen, že nedojde k dalším nekonečným průtahům. Novou aktualizovanou koncepci rozvoje Praha potřebuje jako sůl.

Dostupnost vlastního bydlení je v hlavním městě tragická, a pokud se nic brzo nezmění, bude ještě horší. Institut plánování a rozvoje (IPR) totiž v aktualizované prognóze očekává, že se počet Pražanů do roku 2050 zvýší o 300 tisíc. Nový metropolitní plán má být odpovědí na to, kde budou tito noví, ale i stávající Pražané bydlet.

Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...