Přeskočit na hlavní obsah

Nařízení o oslunění bytu je přežitek, zrušit se mělo dávno


Pražští radní dnes na druhý pokus zrušili nařízení určující míru oslunění bytu v domě. Schválili totiž změnu pražských stavebních předpisů, která tuto zastaralou normu vypouští. Jejich rozhodnutí ještě musí schválit zastupitelé, ale neměli by s tím příliš váhat. Změna totiž podle pražského developera Evžena Korce prospěje všem.
A o čem že se to vůbec bavíme? O tomhle: Prvního března a 21. června musí slunce osvětlovat alespoň jednu třetinu součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu umístěném v nejnižším obytném podlaží bytového domu. Případně musí doba proslunění stejné plochy sledovaného bytu od 10. února do 21. března dosáhnout minimálně 3600 minut. Tento poměrně složitý výpočet, který zahrnuje mimo jiné jas rovnoměrně zatažené oblohy, odraz světla od okolních budov či uvnitř místností, vypočítává míru oslunění. Vyhovět mu musí všichni projektanti nových budov v hlavním městě. To proto často vznikají domy s nesmyslně vlnitou fasádou.
"Zrušení požadavku na oslunění považuji za pozitivní krok, protože současná úprava je zbytečně přísná a v mnoha případech zabraňuje lepšímu využití pozemku. Neumožňuje totiž blokovou výstavbu, kterou známe například z historických Vinohrad. Podobná čtvrť, která patří v současnosti k nejvyhledávanějším rezidenčním částem Prahy, by nyní nevznikla. Někteří developeři navíc toto zařízení obchází tím, že postavené byty nekolaudují jako byty, ale vydávají je za ateliéry. Paradoxem je, že do těchto ateliérů může během roku slunce svítit daleko více a častěji, než do bytu vyhovujícího normě oslunění. Vliv na kvalitu bydlení tak toto nařízení nemá žádný," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec.
Odstranění zbytečného nařízení, které nezvyšuje uživatelský komfort, je proto podle Korce dobrou zprávou. "Nyní by se vedení pražského magistrátu mělo zaměřit také na další a mnohem závažnější problémy pražského rezidenčního trhu. Za hlavní považuji zastaralý územní plán, který nebyl aktualizován už dlouhých osmnáct let. Ten stávající se zcela vyčerpal a těch posledních pár pozemků vhodných pro bytovou výstavbu je extrémně předražených. Urychleně by se proto měly připravit další plochy pro bydlení. Čekat dalších x let, než se definitivně schválí připravovaný Metropolitní plán, je neúnosné," radí pražský developer.
Pražští radní by měli podle Korce také více tlačit na odblokování schvalovacího procesu a dbát na dodržování správních lhůt pro vyjádření a vydání stanoviska. "O žádném našem aktuálním projektu, který nyní připravujeme, se nerozhodlo v rámci stanovených správních lhůt, ale až s výrazným zpožděním. Prodlevy ve schvalovacím procesu a opakované dokládání už předložených podkladů přitom prodražuje výstavbu až o deset procent, což v případě nových bytů znamená stovky tisíc korun. Hlavně kvůli tomu se ceny nových bytů v hlavním městě dostávají až do výšin, na které běžný příjem průměrné domácnosti ani zdaleka nestačí," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž