V souvislosti
se zahájeným připomínkováním pražského Metropolitního plánu se opět diskutuje i
otázka výškových omezení pro novou zástavbu. Developer Evžen Korec se přiklání k tomu, že v Praze
by se měly stavět i výškové budovy a je to jedna z cest rozvoje města. "Musí
k tomu ale docházet jen v určitých vymezených a k tomuto typu
zástavby vhodných oblastech. Tyto vymezené části města bych navrhoval
nesvazovat dopředu výškovými omezeními stanovenými napevno v územním
plánu," tvrdí předseda představenstva a generální ředitel společnosti Ekospol Evžen Korec.
Zajímavé podle Korce je, o jaké výšce se v případě Prahy bavíme, zejména ve srovnání se světem.
Nejvyšší budova světa v Dubaji měří 828 metrů, nejvyšší dokončenou budovou
Evropy je Věž Federace v Moskvě s 373 metry, v Západní Evropě je
to londýnský The Shard s 310 metry. Geograficky a architektonicky je pak
Praze bližší například Vídeň, jejíž nejvyšší budova, vyšší z dvojčat DC
Tower, měří 220 metrů. Nejvyšší pražská budova má nyní 109 metrů, a že by měly
být nové pražské stavby dramaticky vyšší, to se asi nedá příliš očekávat. "Ve
výšce budov jsme tedy stejně jen chudí příbuzní a jen těsně se dostáváme nad
hranici pro mrakodrap, která bývá nejčastěji uváděna jako 100 metrů," podotýká Korec.
Výšková výstavba
v Praze musí podle pražského developera určitě probíhat v oblastech mimo historické město. "Zachovalé
budovy historického centra tvoří jedinečnost Prahy a díky nim je také zařazena
do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Přítomnost zde má pro Prahu
význam spíše symbolický, ale přesto by byla škoda o tento zápis přijít jen
kvůli neuvážené výstavbě, která by narušila panorama centra. Výškovou zástavbu
by naopak bylo vhodné umisťovat do velkých rozvojových území
v okrajovějších částech Prahy, jako je například velké rozvojové území
Štěrboholy, Dubeč, Dolní Měcholupy," nabízí prostory pro výškové stavby Korec.
Podobný názor
ostatně vyjádřili i sami Pražané ve výzkum agentury IPSOS. 57 % dotazovaných se
vyjádřilo pro výškovou výstavbu ve vybraných místech a 26 % bylo pro, pokud
bude probíhat mimo historické jádro. Proti výškovým stavbám postavilo pouhých 6
% dotázaných.
Co se týká
účelu, jsou výškové budovy podle Korce rozhodně vhodnější pro kanceláře. Zde je důležitým
argumentem bezpečnost. Hasiči dokáží z vnějšku zasáhnout maximálně do
výšky 50 metrů (tedy asi 16 pater), jakékoli zásahy a evakuace lidí
z vyšších poschodí jsou extrémně komplikované. V kancelářích tráví
lidé jen omezený čas a navíc přes den, kdy jsou ve střehu a zásah
s evakuací jsou snadnější. V noci bývají tyto budovy opuštěné. Naopak
noční zásah v bytovém domě plném spících lidí je extrémně náročný a vyšší
počet pater tuto náročnost ještě více zvyšuje.
"Důležitá je
také pečlivá příprava infrastruktury v oblasti. Musí být důkladně připraveno a propočteno,
že přilehlé ulice pojmou bez dopravních kolapsů zvýšený počet dojíždějících a že
ti budou mít dostatek parkovacích míst pro svá auta," tvrdí Korec.
"Výškovým stavbám
v Praze bych tedy vůbec nebránil, pokud půjde primárně o kancelářské
budovy a budou zasazeny do vhodných částí města. Tyto oblasti bych dopředu
nesvazoval stanovením výškových limitů pro nové stavby, ale hodnotil bych
individuálně každý projekt, jeho umístění, účel a návrh vzhledu a konstrukce. Jen
tak budou moci vznikat nové zajímavé architektonické dominanty, které Praha
tolik potřebuje a které budou zároveň přínosem pro danou oblast i celé město," uzavírá jeden z významných pražských developerů.
Komentáře
Okomentovat