Přeskočit na hlavní obsah

Sociální centrální plánování, nucené vyvlastnění a jiné nesmysly bydlení dostupnějším neučiní, tvrdí developer Korec


Stát postaví ročně až 1500 bytů za dvě miliardy korun pro sociálně slabé. Podpoříme výstavbu družstevních bytů. Donutíme developery darovat městským částem část bytů v připravovaných projektech. Blížící se komunální (a v některých obvodech i senátní) volby s sebou pravidelně přináší bizarní směsici nereálných slibů, říká developer Evžen Korec. Tento rok se do popředí zájmu lokálních politiků zcela oprávněně dostala také kritická situace na trhu bydlení.

To je po mnoha letech přehlížení a často i házení klacků pod nohy pozitivní. Konečně si i lokální politici uvědomili, že bezhlavé blokování jakékoliv výstavby je cesta do pekel. "Bohužel se ale zdá, že přecházíme do druhého extrému. Nápady, se kterými nyní přichází jednotlivé politické strany, jsou totiž často velmi odtrženy od reality. Jak by asi vypadala ona bytová výstavba realizovaná státem či obcemi? Stačí se podívat na jiné stavby v jejich režii, které se často nepodaří dokončit bez výrazného zdražení. Takže by z těch v úvodu zmíněných 1500 bytů mohlo být ve finále jen 1000. Nebo třeba 500. Anebo by cena kvůli „nepředpokládaným výdajům“ několikanásobně vzrostla. A to už vůbec nemluvím o vyvlastňovacích úvahách spočívajících v povinném převodu části bytů na obce či městské části," glosuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
I pokud by nápad státní či obecní bytové výstavby prošel, pokřivený trh s bydlením by to podle Korce příliš neovlivnilo. "Je totiž vysoce pravděpodobné, že bychom se až do konce volebního období žádného nového bytu nedočkali. Ani stát a obce totiž nedokáží překonat zásadní překážku, kterou je neuvěřitelně složitý proces povolování nových staveb. Naopak státní správu by více limitovalo také zadávání veřejných zakázek, což by přípravu projektu i jeho následnou realizaci ještě více oddálilo (viz například průtahy s modernizací dálnic)," upozorňuje Korec.
Stát by proto měl podle developera nechat bytovou výstavbu převážně v rukou soukromých developerů, kteří s ní mají dlouholeté zkušenosti. "Vstříc by jim měl vyjít hlavně v tom, že změní stavební zákon tak, aby výrazně zjednodušil a urychlil proces povolování staveb. Ten je u nás nejsložitější ze zemí EU, a pokud jde o jeho délku, tak patříme k nejhorším zemím na světě. Vždyť povolení většího rezidenčního projektu se táhne klidně i více než pět let," doplňuje Korec.
Přitom prý není potřeba vymýšlet nová řešení, stačí se inspirovat na západ od nás, například v Německu. "Stavební povolovací proces by například urychlilo, pokud by si stanoviska všech dotčených orgánů zajišťoval sám stavební úřad společně se zavedením takzvané fikce souhlasu. To znamená, že pokud by se dotčený orgán na výzvu stavebního úřadu ke stavebnímu záměru do určité lhůty nevyjádřil, považovalo by se to automaticky jako souhlas. Poslanci to nyní navrhli u takzvaných liniových staveb, ale myslím si, že by to mělo platit u jakékoliv výstavby včetně bytové. Nyní to totiž v praxi často funguje tak, že se na vyjádření úřadu čeká klidně i půl roku nebo více, což celý proces neúměrně natahuje. Existují úřady, které tuto taktiku zneužívají pouze jako obstrukci k oddalování nové výstavby. Za porušení lhůty pro vyjádření jim totiž žádná sankce nyní nehrozí," radí Korec.
"Komunální politici by pak mohli více spolupracovat se soukromými developerskými společnostmi a vzájemně si vyjít vstříc. Není potřeba nesmyslně blokovat jakoukoliv výstavbu za každou cenu, ale naopak umožnit přirozený rozvoj dané lokality. A k tomu zdravá obnova bytového fondu zcela zákonitě patří," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž