Přeskočit na hlavní obsah

Českému stavebnictví se stále daří, bytová výstavba ale sektoru v růstu příliš nepomáhá


České stavebnictví pokračovalo v růstu i v srpnu, kdy stavební produkce podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně reálně vzrostla o 11,9 procenta. Meziročně však stavební firmy zahájily o 5,9 procenta bytů méně. Velmi špatně na tom zůstává hlavní město, kde ČSÚ eviduje od začátku roku jen 1607 zahájených bytů v bytových domech.
Po rekordně nízkém přírůstku pouhých 20 bytů zahájených v červenci se v druhém prázdninovém měsíci sice situace zlepšila, ale jen zdánlivě. Ani 448 nových bytů, jejichž stavba podle statistiků začala v srpnu, totiž nedokáže kompenzovat předchozí mizerné měsíce a čtvrtletí, tvrdí developer Evžen Korec z Ekospolu. "Pořád totiž nejsme ani na úrovni pololetních prodejů, které letos dosáhly 2452 prodaných nových bytů. Na jeden zahájený byt tak nyní připadá jeden a půl prodaného bytu. Není proto divu, že ceníky developerů stále více řídnou," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

A to je letošní statistika zkreslená jedním projektem v Modřanech, kterému ČSÚ v květnu započítal rovných 800 zahájených bytů. Přitom v rámci tohoto projektu developer začal stavět zatím jen 250 bytů z první etapy. Z celkových čísel tak musíme odečíst minimálně 550 nezahájených bytů. Teprve pak podle Korce získáme reálný pohled na bytovou výstavbu v Praze.
"Že jde o pohled tragický, není potřeba zdůrazňovat. Něco málo přes tisíc zahájených bytů je opravdu extrémně málo. Aby se pokryla přirozená poptávka, bylo by nutné stavět minimálně 8000 nových bytů ročně. A vzhledem k zablokovanému stavebnímu procesu a nestavění v minulých letech, tak k dohnání deficitu by bylo potřeba stavět ještě více. Optimálně kolem deseti tisíc bytů každý rok. Projekty na to připravené jsou, bohužel zůstávají zaseknuté v nepřehledném povolovacím procesu mnohdy i dlouhá léta," upozorňuje Korec, podle nějž na to doplácí hlavně zájemci o vlastní bydlení, protože extrémně nízká nabídka neschopná pokrýt poptávku vede k růstu cen bytů.
"Nepovolování velkých developerských projektů pak vede k tomu, že z trhu prakticky vymizely nejlevnější byty, které ještě pár let zpátky tvořily jádro nabídky. Nyní se i cena nejmenších garsonek vyšplhala do takových výšin, že na ně často nedosáhne ani střední třída," říká Korec.
Nové vedení města, které vzejde z povolebních vyjednávání, by proto podle Korce nemělo otálet a vyřešení současné bytové krize by mělo vzít za jeden ze stěžejních úkolů. "Ve spolupráci s developery, kteří na trhu působí dlouhá léta, by mělo město okamžitě odblokovat povolovací proces a umožnit stavbu více velkých konkurenčních projektů. V návaznosti na to je nutné připravit také nové rozvojové plochy, kde by se dalo stavět. Nejen v centru, kde drahé pozemky dovolí stavět jen drahé byty, ale také v okrajových částech města. Jen tam může vzniknout bydlení dostupné pro většinu Pražanů," radí developer Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž