Přeskočit na hlavní obsah

Českému stavebnictví se stále daří, bytová výstavba ale sektoru v růstu příliš nepomáhá


České stavebnictví pokračovalo v růstu i v srpnu, kdy stavební produkce podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně reálně vzrostla o 11,9 procenta. Meziročně však stavební firmy zahájily o 5,9 procenta bytů méně. Velmi špatně na tom zůstává hlavní město, kde ČSÚ eviduje od začátku roku jen 1607 zahájených bytů v bytových domech.
Po rekordně nízkém přírůstku pouhých 20 bytů zahájených v červenci se v druhém prázdninovém měsíci sice situace zlepšila, ale jen zdánlivě. Ani 448 nových bytů, jejichž stavba podle statistiků začala v srpnu, totiž nedokáže kompenzovat předchozí mizerné měsíce a čtvrtletí, tvrdí developer Evžen Korec z Ekospolu. "Pořád totiž nejsme ani na úrovni pololetních prodejů, které letos dosáhly 2452 prodaných nových bytů. Na jeden zahájený byt tak nyní připadá jeden a půl prodaného bytu. Není proto divu, že ceníky developerů stále více řídnou," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

A to je letošní statistika zkreslená jedním projektem v Modřanech, kterému ČSÚ v květnu započítal rovných 800 zahájených bytů. Přitom v rámci tohoto projektu developer začal stavět zatím jen 250 bytů z první etapy. Z celkových čísel tak musíme odečíst minimálně 550 nezahájených bytů. Teprve pak podle Korce získáme reálný pohled na bytovou výstavbu v Praze.
"Že jde o pohled tragický, není potřeba zdůrazňovat. Něco málo přes tisíc zahájených bytů je opravdu extrémně málo. Aby se pokryla přirozená poptávka, bylo by nutné stavět minimálně 8000 nových bytů ročně. A vzhledem k zablokovanému stavebnímu procesu a nestavění v minulých letech, tak k dohnání deficitu by bylo potřeba stavět ještě více. Optimálně kolem deseti tisíc bytů každý rok. Projekty na to připravené jsou, bohužel zůstávají zaseknuté v nepřehledném povolovacím procesu mnohdy i dlouhá léta," upozorňuje Korec, podle nějž na to doplácí hlavně zájemci o vlastní bydlení, protože extrémně nízká nabídka neschopná pokrýt poptávku vede k růstu cen bytů.
"Nepovolování velkých developerských projektů pak vede k tomu, že z trhu prakticky vymizely nejlevnější byty, které ještě pár let zpátky tvořily jádro nabídky. Nyní se i cena nejmenších garsonek vyšplhala do takových výšin, že na ně často nedosáhne ani střední třída," říká Korec.
Nové vedení města, které vzejde z povolebních vyjednávání, by proto podle Korce nemělo otálet a vyřešení současné bytové krize by mělo vzít za jeden ze stěžejních úkolů. "Ve spolupráci s developery, kteří na trhu působí dlouhá léta, by mělo město okamžitě odblokovat povolovací proces a umožnit stavbu více velkých konkurenčních projektů. V návaznosti na to je nutné připravit také nové rozvojové plochy, kde by se dalo stavět. Nejen v centru, kde drahé pozemky dovolí stavět jen drahé byty, ale také v okrajových částech města. Jen tam může vzniknout bydlení dostupné pro většinu Pražanů," radí developer Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...