Přeskočit na hlavní obsah

České stavebnictví by bez ukrajinských dělníků zkolabovalo


České stavebnictví stojí na kvalifikovaných ukrajinských dělnících. Bez nich by zcela zkolabovalo, tvrdí pražský developer Evžen Korec z Ekospolu. "Na stavbách po celé České republice dnes najdeme 90 procent ukrajinských dělníků, v některých specializovaných profesích pracují jenom Ukrajinci. A teď nemluvím o nejhorších pozicích ´námezdních dělníků´, které si asi většina obyvatel Česka představí, jakmile uslyší slovo Ukrajinec. Naopak jsou to vesměs kvalifikovaní, často vysokoškolsky vzdělaní lidé. Není výjimkou, že na stavbě najdete například vystudovaného učitele či lékaře. Mzda, kterou dostanou za práci na stavbě v České republice, je totiž výrazně vyšší, než jakou by často pobírali ve vysokoškolských pozicích na Ukrajině," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Tito lidé si podle něj své práce také mnohem více váží a jsou nesrovnatelně více motivovaní. "Uspět a získat práci v České republice totiž mnohdy znamená zabezpečení pro celou rodinu ponechanou na Ukrajině. Ti, kteří jsou šikovní a svou práci odvádějí co nejlépe, si tak u nás opravdu dobře vydělají. Každé stavební firmě je totiž jasné, že schopného člověka musí dostatečně zaplatit, jinak velmi reálně hrozí, že šikovného dělníka přetáhne někdo jiný. Na trhu jich je zoufalý nedostatek," tvrdí Korec.
Protože v situaci, kdy je míra nezaměstnanosti v České republice extrémně nízká a fakticky nulová, je třeba si přiznat, že ten, kdo skutečně pracovat chce, už pracuje. "A ruku na srdce – lidem, kteří dlouhodobě zůstávají na úřadech práce, Ukrajinci žádnou práci neberou. Ti by o jejich práci – pokud vůbec o nějakou – stejně nestáli," zdůrazňuje Korec.
"Češi o tuto práci jednak zájem nemají a jednak by v současnosti ani nebylo možné poptávku po těchto pozicích českými dělníky pokrýt. Jednoduše proto, že v našem stavebnictví tolik kvalifikovaných lidí nyní nemáme. Je to bohužel důsledek dlouhodobého nezájmu dospívajících i jejich rodičů o tyto (ale i většinu dalších) učebních oborů, které tak už léta zápasí s nedostatkem motivovaných učňů," říká Korec.
"Kromě nezájmu o řemeslo a manuální práci vůbec je tu však ještě jeden důležitý faktor, který je třeba zmínit, a tím je naprostá neochota Čechů stěhovat se za prací. Přitom se stačí podívat k našim západním sousedům do Německa, kde je pracovní mobilita a efektivita vůbec na zcela jiné úrovni," pokračuje pražský developer.
"Proto bychom si místo nadávání a zdůvodňování vlastní pohodlnosti měli vzít z Ukrajinců v České republice příklad. Za lepší prací a lepším výdělkem se neváhají stěhovat přes několik cizích zemí do míst, kde žijí sami bez svých rodin. Kde se navíc musí učit alespoň základům nového jazyka a přizpůsobit se jinému prostředí. Přitom průměrný pracovník u nás není ochoten stěhovat se kvůli práci byť jen o 50 kilometrů, natožpak třeba na druhou stranu republiky, kde zrovna někoho jako on potřebují. Dokud si tohle nepřiznáme a hlavně nezměníme, nemáme co si stěžovat na schopnosti a ochotu pracovat u druhých," připomíná šéf Ekospolu.
"A česká vláda by místo administrativních překážek měla zaměstnávání zkušených (nejen) ukrajinských dělníků více podporovat. Nejenže tím vyřeší problémy většiny průmyslových odvětví s nedostatkem zaměstnanců, ale pomůže tím motivovat i nezaměstnané Čechy. Třeba je pohled na pracovitého ukrajinského (ale například i slovenského, polského či vietnamského) zaměstnance přiměje k aktivnějšímu hledání práce. Vždyť co je lepší motivací, než pozitivní příklad," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž