Přeskočit na hlavní obsah

Systémovou podjatost stavebních úřadů vyřeší jen centrální úřad pro větší stavby

Snaha řešit zablokovaný proces povolování staveb se v poslední době značně zadrhává. Nejprve prosákla informace, že z připravované novely stavebního zákona vypadne takzvaná fikce souhlasu, nyní zase pražský magistrát podle médií ustoupil tlaku městských částí a přestal připravovat vznik centrálního stavebního úřadu pro velké stavby. Jeho zřízení by přitom podle developera Evžena Korce z Ekospolu vyřešilo systémovou podjatost stávajících 22 místních stavebních úřadů lokálním politikům. Bez těchto dvou klíčových opatřeních bohužel nelze zásadnější zlepšení čekat, tvrdí.

"Krizi na bytovém trhu mimo jiných faktorů způsobil také nástup lokálních politiků s jediným programem – bojem proti jakékoliv nové výstavbě. Tu vystupují proti pražskému okruhu, jinde třeba proti bytovému domu. Upřednostňují přitom parciální lokální zájmy nad zájmy celého města i širšího regionu. Na mnoha místech byli tito bojovníci s větrnými mlýny úspěšní a jejich voliči je vystřelili až do vedení radnic. Bohužel tím zastavili rozvoj nejen daných městských částí na dlouhé roky," stěžuje si generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
V normálně fungujícím systému by podle něj nehrálo roli, kdo dané radnici vládne. "Stavební úřady jsou totiž na městských úřadech de iure nezávislé a názor lokální politické reprezentace na jejich rozhodnutí vliv mít nemá. V našem českém legislativním Kocourkově je to ale bohužel jinak. Nezávislost stavebních úřadů existuje pouze na papíře. Ve skutečnosti má vedení městské části na úředníky stavebního úřadu obrovské páky," říká developer a dodává, že tu hlavní představuje tajemník úřadu, kterého jmenuje starosta.
"Právě šéf úřadu městské části je tím, kdo rozhoduje o odměnách úředníků včetně zaměstnanců stavebního úřadu. A to už je ohromná motivace vyhovět vedení radnice, když na tom závisí výše příjmu konkrétního člověka. Je zásadním pochybením legislativců, že něco takového dopustili," upozorňuje Korec.
Zřízení centrálního stavebního úřadu pro velké stavby by prý přineslo také ulehčení lokálním stavebním úřadům, které si pravidelně stěžují na velkou přetíženost. "Jedno špičkové pracoviště dokáže koncentrovat nejlepší odborníky na stavební právo, kteří tak dokáží fundovaněji posuzovat složité stavební záměry. Lokálním stavebním úřadům pak zůstane jednodušší rozhodování o drobnějších stavbách důležitých hlavně z lokálního významu. Podobně to funguje ve zdravotnictví, kde náročné operace provádějí profesionálové v nadregionálních specializovaných centrech, zatímco kvůli drobným zákrokům míří pacienti do okresních nemocnic," hledá paralely šéf Ekospolu.
"Apeluji proto na vedení pražského magistrátu, aby v přípravách na zřízení centrálního stavebního úřadu pokračovalo i nadále. Bez něj se obnovení rozvoje hlavního města opravdu nedočkáme," vzkazuje pražským politikům Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž