Přeskočit na hlavní obsah

Získat stavební povolení je v Česku stále extrémně složité, v délce jsme 22. nejhorší na světě


Povolování staveb v Česku je tak složitý proces, že v něm naše země pravidelně poráží drtivou většinu států světa včetně těch méně rozvinutých. Tuto nelichotivou pozici mezi čtyřiceti nejhoršími zeměmi světa pravidelně potvrzuje Světová banka. V její aktuální zprávě Doing Business 2020 v kapitole týkající se složitosti získání stavebního povolení dokonce Česká republika klesla o jednu příčku na 157. místo hned za Moldávii těsně před Honduras. Hůře než v Česku se stavební povolení dá získat už jen v pár zemích, většinou jde o takzvané padlé státy.

Světová banka v Česku neeviduje z hlediska procesu povolování nových staveb za poslední rok žádný posun k lepšímu. Získání stavebního povolení podle její analýzy stále trvá českým úřadům neuvěřitelných 246 dnů, což je stejně jako v autoritativním Uzbekistánu. Jen o jediný den déle musí čekat stavebníci v Bangladéši. "Pohled na poslední Kambodžu s extrémními 652 dny nás uklidní jen na malou chvíli. Od této poslední příčky nás totiž dělí jen 20 horších zemí. Je tristní, že má Česko 22. nejdelší proces povolování staveb na světě (bez započítání pěti rozvrácených států Eritrea, Libye, Somálsko, Sýrie a Jemen)," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Přesně o polovinu rychleji (za 123 dnů) získají všechna povolení investoři na ostrovech Vanuatu, 122 dnů musí čekat v Demokratické republice Kongo, o dva dny déle si počkají na Mali. Průměrných 27,5 dne premianta Jižní Korey se z českého pohledu jeví jako nedostižný sen," říká Korec.

Ještě více nelichotivá je podle šéfa Ekospolu statistika ukazující kolik procedur (oficiálních komunikací se třetí stranou, například státním úřadem) musí stavebník podstoupit. Česku s 21 úkony patří 12. příčka od konce, když se na něj dotáhla minule poslední Moldávie, která od loňska vyškrtla hned sedm nutných procedur. Od nyní posledního Tádžikistánu nás tak dělí jen pět oficiálních úkonů. Sedm procedur prvních Marshallových ostrovů a Dánska je stále velmi vzdálených.
"A to Světová banka posuzuje pouze stavební legislativu a vychází tak ze zákonných lhůt platných pro povolování skladových prostor v hlavním městě. Pokud by vzala v potaz rezidenční výstavbu, byli bychom na tom, obávám se, ještě hůře. Nedávno jsme spočítali, že jen takzvaných dotčených orgánů státní správy, od nichž potřebujeme vyjádření se stavebním záměrem, jsme museli u zatím posledního projektu oslovit rovnou šest desítek. Také za získání povolení do jednoho roku, jak vyplývá z dat Světové banky, bychom byli více než rádi. Realita rezidenční výstavby je totiž mnohem horší. Běžně se povolovací proces táhne celé roky, výjimkou bohužel nejsou ani projekty povolované pět a více let," kritizuje Korec.
"Světová banka na neudržitelnost české stavební legislativy poukazuje stejně jako já už mnoho let. Jedinou změnou však až dosud byly pouze opakované novely stavebního zákona, které ale do celého procesu pouze vnesly další zmatky. Důkazem je právě to, že se Česko na mezinárodním poli neustále propadá. Nyní se zdá, že by se pozice stavebních investorů i celého Česka mohla výrazně zlepšit. Ministerstvo pro místní rozvoj finišuje přípravu zcela nového stavebního zákona. Pokud v něm však nebude takzvaná fikce souhlasu či jiný mechanizmus zajišťující vydání všech rozhodnutí v souladu se správními lhůtami, Česko se nikam neposune. I nadále tak bude bojovat o poslední příčky se zeměmi typu Haiti, Afghánistán, Libye či Eritrea. Ke škodě celé české společnosti, jejíž rozvoj blokuje nedostatečná infrastruktura," dodává pražský developer.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž