Přeskočit na hlavní obsah

Stavebnictví zásadně zpomalilo, v září se však mimořádně dařilo bytové výstavbě

Růst českého stavebnictví pomalu končí, v září stavební produkce meziročně vzrostla o pouhých 0,2 procenta. Celé třetí čtvrtletí bylo o stejných 0,2 procenta horší, než předchozí druhý kvartál, vyplývá z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Září bylo mimořádně úspěšné pro bytovou výstavbu, v celém Česku se začalo stavět 3653 bytů, což představuje meziroční nárůst o 45,8 procenta. Úspěšný měsíc má za sebou z tohoto pohledu také hlavní město, kde se podle ČSÚ v září začalo stavět 1168 nových bytů. To je více než čtvrtina celkového letošního počtu.

V bytových domech se na území Prahy začalo v září stavět 1144 bytů. "Na první pohled by se proto mohlo zdát, že vše funguje, jak má. Opak je bohužel pravdou. Stačí se totiž podívat na celková letošní čísla, podle kterých se v hlavním městě v bytových domech začalo stavět pouhých 4098 nových bytů. Pokud připočítáme i rodinné domy, tak máme 4375 zahájených bytů. Mimořádné září je tak bohužel jen anomálií vymykající se z jinak tristní situace. Praha sice díky tomuto měsíci v nové bytové výstavbě takřka smazala náskok Středočeského kraje (4421 zahájených bytů), dříve však bytové výstavbě s přehledem dominovala," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Zásadní potíží Prahy je podle něj zastaralý územní plán, kvůli kterému v podstatě došly volné pozemky vhodné pro bytovou výstavbu. "Nové rezidenční projekty nyní vznikají takřka bez výjimky na takzvaných brownfieldech, jejichž nákladná rekultivace často výrazně prodražuje byty na nich stavěné. Cenově dostupné projekty v okrajovějších lokalitách prakticky vymizely," tvrdí pražský developer a dodává, že obrovský problém má celé české stavebnictví. 
"Tím je neuvěřitelně složitý proces povolování nových staveb, na který před pár dny opět upozornila Světová banka ve své pravidelné ročence Doing Business 2020. Česká republika v ní z pohledu složitosti stavebního procesu klesla o jedno místo na ostudnou 157. příčku za Moldávii a před Honduras. Hůře než v Česku se stavební povolení dá získat už jen v pár zemích, většinou jde o takzvané padlé státy, v nichž státní správa dávno zkolabovala. Z hlediska délky získání stavebního povolení jsme mezi dvacítkou nejhorších zemí, a to Světová banka porovnává pouze zákonné lhůty. Ve skutečnosti bychom na tom byli ještě mnohem hůře," doplňuje Korec.
Radikální zkrácení získávání stavebního povolení je podle Korce tím nejdůležitějším, co by měl nový stavební zákon přinést. "Není přece možné čekat na finální povolení bytového projektu pět a více let. Nová legislativa by proto měla zavést takzvanou fikci souhlasu či jiný mechanizmus k vynucení dodržování zákonných správních lhůt. Bez toho se tristní stav českého povolovacího Kocourkova nezmění a Česko bude i nadále v konkurenci ostatních států světa klesat níže a níže až mezi země, kde o povolení staveb místo úředníků s razítky rozhodují lokální bojovníci s Kalašnikovy," uzavírá šéf Ekospolu.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...
Okomentovat
Další informace