Přeskočit na hlavní obsah

„Truc“ ohňostroj má být věnován zesnulým. Počítají do toho organizátoři i zvířata, která kvůli barbarské zábavě uhynou? ptá se developer Korec


Drama Ladislava Stroupežnického Naši furianti připomíná chování radních Městské části Praha 2. Poté, co hlavní město s ohledem na klid pro volně žijící zvířata letos ustoupilo od uspořádání novoročního ohňostroje a nahradilo ho jedinečným vidomappingem promítaným opakovaně na fasádu Národního muzea, bouchli radní z „dvojky“ furiantsky do stolu: „A přece ohňostroj bude! My sami ho zaštítíme, i když na něj nedáme z obecního ani korunu, abychom si proti sobě nepopudili magistrát.“ Jak směšné! A nehodné lidí, kteří se chtějí považovat za politiky pro 21. století, kritizuje tento zámě pražský developer Evžen Korec z Ekospolu, který je zároveň ředitelem táborské zoologické zahrady.

"Už jen skutečnost, že spolek Ohňostroj pro Prahu dosud vybral na světelnou taškařici jen pár desítek tisíc korun z původně avizovaného milionu, svědčí o tom, že Pražané už nestojí o novoroční kanonády připomínající spíš fatální válečný konflikt než vítání nového roku. I kdyby bylo zapotřebí vybrat na ohňostroj pouhých čtvrt milionu, jak nyní organizátoři avizují, vážím si toho, že lidé žijící v metropoli mentálně vyspěli a dokážou dát jasně najevo své priority. Naprostým nezájmem o finanční sbírku zřetelně ukázali, že zájmy zvířat, především vodního ptactva, stojí nad sobectvím několika jedinců posedlých ohníčky spojenými s neskutečným randálem, který může přivodit úhyn desítkám zvířat žijícím hlavně v okolí Vltavy a Botiče," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
"Nechce se mi věřit, že někdo dopustí, aby se nad Nuselským údolím, zvaným odedávna Jamrtál, rozpoutala kanonáda, kterou údolní rezonance ještě zvukově znásobí. A celé to barbarství se má uskutečnit za podpory zástupců městské části Praha 2, tedy radních, kterým dali obyvatelé své hlasy s důvěrou, že pro ně politici budou dělat na radnici to nejlepší," dodává developer a známý milovník zvířat.
Paradoxní na celé situaci podle Korce je, že organizátoři chtějí svůj „truc“ ohňostroj koncipovat jako vzpomínku na zesnulé. "Takže pokud seženou peníze na uspořádání ohňostroje (nebo ho zaplatí ze svého, jak nyní avizovali), bude mít Praha další primát. Zatímco lidé na celém světě vždycky vítají nový rok v radostném očekávání budoucnosti, Pražané i návštěvníci hlavního města se zapíší do světových dějin tím, že letos budou truchlit. Jak inovativní! Je neuvěřitelné, že něco takového vůbec někoho napadne. Věnovat světelné a hlukové běsnění nad Prahou právě zesnulým a současně tím zabíjet bezbranná zvířata žijící v okolí je nápad z kategorie hloupých. A tenhle punč, páni furianti, je opravdu dost nechutný…," vzkazuje zastáncům ohňostroje Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž