Přeskočit na hlavní obsah

Zaveďme nulovou toleranci vůči „zábavní“, tedy nebezpečné pyrotechnice, požaduje developer Korec


Pražský developer Evžen Korec, který zároveň vlastní zoologickou zahradu v Táboře, bojuje proti pyrotechnickým manévrům každoročně pořádaným ve stovkách českých měst a obcí. Požaduje buď plošný zákaz nebo alespoň výrazné omezení. Mezi hlavními argumenty uvádí následující výčet závažných následků, jako například: 
- osmileté dítě na Moravě popálené na hlavě od zábavní pyrotechniky,
- 10letý chlapec popálený v obličeji a na rukách od pyrotechniky, jejíž zbytky sbíral na Nový rok v ulicích Semil,
- 11letá dívka z Karviné, které petarda těžce poranila prsty na ruce a oči rovněž na Nový rok,
- 13leté dítě v Praze, kterému petarda poranila tvář,
- 14letý chlapec ze středních Čech bez ukazováčku utrženého volně prodejnou pyrotechnikou,
- uhynulé a těžce zraněné labutě v Praze, které – vylekané hřmotem dělbuchů na náplavce – nezvládly noční let a narazily do překážky,
-u hynulý kalous ušatý v ZOO Tábor, který se – polekaný petardami – utloukl o stěny voliéry už den před silvestrem,
- uhynulá kočka v útulku pro těžce nemocném psy a kočky, před nímž opilí sousedé z obce na Vyškovsku odpalovali pyrotechniku a vysmáli se prosbám majitelů útulku, aby s tím přestali,
- utržené ruce, případně články prstů a popáleniny amatérů v celé ČR,
- stovky tun odpadu z odpálené pyrotechniky, kterou musí obce na vlastní náklady likvidovat.



"To je jen stručný výčet zveřejněných následků letošních silvestrovských oslav napříč republikou. Nepublikovaných tragédií ale bude nepochybně více – těla mnoha uhynulých zvířata budou lidé postupně nacházet v nejbližších dnech, ale to už nebude možné jednoznačně říci: toto zvíře skonalo v důsledku stresu z nadměrného hluku při silvestrovských radovánkách lidí, tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol a zároveň ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.
Z těch méně viditelných neblahých důsledků nekontrolovaného prodeje a používání takzvané zábavné pyrotechniky v ČR uvádí Korec také to, že do ovzduší se po odpálení světlic, rachejtlí, petard a dalších třaskavin dostává značné množství nebezpečných látek. "Konkrétně narůstají koncentrace oxidu uhličitého, oxidů síry a oxidů dusíku (tedy zplodiny hoření) a také těžké kovy, které se používají k barvení světelných efektů. Tyto nebezpečné látky se sice drží v ovzduší jen krátce (doba jejich zvýšené koncentrace závisí na aktuálních klimatických podmínkách v dané lokalitě), ovšem na jejich negativních dopadech na zdraví to nic nemění," vypočítává developer a šéf zoo.

"Opravdu ještě můžeme hovořit o zábavní pyrotechnice? Není už na čase konečně odložit masku pokrytectví a začít používat označení více odpovídající realitě – tedy nebezpečná pyrotechnika? A co víc – přikročit i k restrikcím," ptá se Korec.
Stejně jako legislativa zcela zakazuje používání pyrotechniky v národních parcích v celé ČR (a tamní obyvatelé v důsledku toho nijak nestrádají, ba právě naopak!), měla by se podobná omezení podle Korce zavést v celé republice. "Pokud námi zvolení politici nenajdou dostatek odvahy celoročně úplně zakázat používání veškeré pyrotechniky na veřejnosti (jak to platí například ve Vídni, a to pod pokutou cca 90 tisíc korun), apeluji aspoň na to, aby legislativa trpěla její celoroční odpalování pouze na obcemi vyhrazených místech (v Praze jich platná vyhláška připouští mimo Silvestra a Nový rok jen 13). Nebo ještě lépe – umožnit používání pyrotechniky v celé zemi na obcemi vymezených místech jen pár hodin na přelomu roku. K čemuž ale nutně patří i to, aby policie konečně začala důsledně vynucovat dodržování podobných omezení. Když to tak může fungovat například v Německu, nevidím nejmenší důvod, aby to stejně dobře nešlo také u nás," apeluje Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž