Přeskočit na hlavní obsah

Nejvíce nových bytů se začalo stavět ve středních Čechách, Karlovarský kraj je poslední


Boom bytové výstavby ve Středočeském kraji pokračuje i letos, jen v lednu v něm firmy zahájily stavbu 543 nových bytů. Na druhém místě se zatím drží hlavní město se 352 zahájenými byty. Naopak poslední zůstává Karlovarský kraj, kde se během prvního měsíce letošního roku začalo stavět jen 49 nových bytů. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu ČSÚ).

Středočeský kraj po Praze už před časem přebral post lídra bytové výstavby, loni se jich v tomto regionu začalo stavět celkem 5882. Nové byty v hlavním městě nerostou hlavně kvůli zastaralému územnímu plánu, který se dávno vyčerpal, a pak také snaze vedení některých městských částí bojovat proti jakékoliv nové výstavbě. Zatímco ještě před pár lety Praha bytové výstavbě s výrazným náskokem dominovala, takhle dlouholetá jistota už neplatí.



Hlavní město doplácí hlavně na neaktualizovaný územní plán, který už nenabízí v podstatě žádné volné pozemky pro bytovou výstavbu. Problémem jsou také mnohaleté stavební uzávěry na velkých rozvojových plochách, kde by mohly vyrůst tisíce bytů. Zásadní překážkou je také nesmiřitelný postoj vedení některých městských částí, kde bojují proti jakékoliv nové výstavbě. Extrémně složitý proces povolování nových staveb pak vede k tomu, že se středně velký bytový projekt se stovkami bytů v Praze povoluje déle než pět let a výjimkou nejsou ani povolovací řízení táhnoucí se více než celou dekádu,“ vysvětluje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Rezidenční výstavbě se tradičně daří také na jižní Moravě, která se hlavně díky velkému Brnu zůstává na třetím místě. Jen v lednu se v Jihomoravském kraji začalo stavět 308 nových bytů. Žádný jiný kraj se už na hranici tří set zahájených bytů v lednu nedostal. Naopak poslední příčka patří tradičně Karlovarskému kraji (49 nových bytů zahájených v lednu), kde však žije nejméně lidí. Méně než sto bytů se začalo stavět také v rozlohou nejmenším kraji – Libereckém (53 zahájených bytů) a Královéhradeckém kraji (65 zahájených bytů).

Statistiky zahájených bytů potvrzují dlouhodobý trend, že lidé mimo hlavní město preferují k bydlení hlavně vlastní rodinné domy. Z 543 zahájených nových bytů ve Středočeském kraji jich 478 bylo právě v rodinných domech a jen 61 začaly firmy stavět v rámci bytového domu. Naopak v Praze jednoznačně dominuje výstavba bytových komplexů s 328 zahájenými novými byty. Jen 23 nových bytů začaly firmy v hlavním městě stavět v rodinném domě. Zajímavostí je, že hned ve dvou krajích – v Libereckém a Královéhradeckém – se v lednu nezačal stavět ani jediný bytový dům. Všechny zahájené byty v tomto měsíci zde připadají na rodinné domy.

Zásadní otázkou dnešních dní je, jak se bude bytová výstavba vyvíjet v následujících měsících. Kvůli přísným opatřením v souvislosti s pandemií koronaviru totiž mnohé stavební firmy omezují či dokonce pozastavují svou činnost. Také zájem lidí o nákup nové nemovitosti nebude po odeznění současných restrikcí nijak vysoký, domácnosti budou řešit spíše základní otázky přežití. Zcela jistě totiž nastane celosvětová recese a spousta firem zkrachuje. Mnoho lidí přijde o práci a v takovém okamžiku podobně velké investice, jako je nákup nemovitosti, odkládají na neurčito. Rezidenční výstavbu tak čekají těžké časy,“ doplňuje developer Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž