Přeskočit na hlavní obsah

Je čas zrušit socialistický diktát Bruselu, říká k rekuperaci šéf Ekospolu Korec


Rekuperační jednotky, které požadovalo jen zhruba pět procent majitelů bytů, jsou nyní kvůli nařízení Evropské unie povinné úplně pro všechny. Jen jejich instalací lze totiž naplnit směrnici o energeticky úsporných budovách, podle které musí být spotřeba energie všech nových staveb blízká nule. "Tento bruselský diktát dopadá úplně na všechny zájemce o nové bydlení, protože prodražuje výstavbu v průměru o deset procent. U bytu za pět milionů si tak kupující připlatí až půl milionu korun navíc. V současné době koronavirové krize, kdy se očekává silný propad celého realitního trhu, je proto na místě otázka, zda tyto nesmyslné požadavky nezrušit," apeluje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.


Návratnost této investice je podle Korce zhruba 30 let. "Za tak dlouho se úspory získané nižší spotřebou energií vyrovnají vyšším stavebním nákladům. Bohužel tento výpočet je spíše marketingový trik než realita a jeho jediným účelem je přesvědčit lidi o výhodách energeticky úsporných budov. Návratnost totiž vůbec nepočítá například s nutností pravidelných kontrol rekuperačních jednotek a jejich případnou opravou. Představa, že takové zařízení vydrží nepřetržitý denní provoz tři desetiletí bez jediné opravy, je z říše sci-fi," říká Korec.

Mnohem podstatnější podle developera je ale to, že majitelé takto vybavených bytů musí zcela změnit své návyky. "Aby se totiž oněch deklarovaných úspor opravdu dosáhlo, musí se žít s trvale zavřenými okny. V praxi to znamená, že majitel bytu musí zapomenout na otevírání oken. Nevím jak vy, ale já si rozpálené léto bez otevřených oken představit nedokážu. Aby se dosáhlo deklarované úspory energií, musí se větrat jen pomocí systému nuceného větrání bez otevřených oken. Jinak lidé přijdou o slibované úspory za nižší spotřebu energií a zbudou jim jen vyšší pořizovací náklady. Většina lidí své návyky nezmění a okny bude větrat i nadále, vzhledem k tomu, že nemožnost větrat okny považují za výrazné omezení komfortu bydlení. Žádná energie se tak v reálu neušetří a základní účel tohoto bruselského nařízení se proto vytratí," tvrdí šéf Ekospolu.

"Většina lidí si tyto nevýhody dobře uvědomuje, což dokazuje hlavně nízký zájem o tento typ budov v minulých letech. Jejich podíl na celkové výstavby byl velmi nízký, pohyboval se maximálně v řádu jednotek procent. Evropská směrnice však povýšila dříve minoritní trh na majoritu tím, že z něj násilně udělala jedinou možnost. Člověk se tak nemůže svobodně rozhodnout, zda to chce nebo ne, a musí kupovat něco, o co velmi pravděpodobně vůbec nestál. A za nechtěné si ještě výrazně připlatí," zdůrazňuje pražský developer.

"To je problém zvlášť nyní, kdy se očekává výrazný propad ekonomik po celém světě a s tím spojené výrazné propouštění a masivní růst nezaměstnanosti. Lidé budou větší investice, včetně nákupu bytu, odkládat na později. Možnost uspořit mnoho stovek tisíc korun by proto nyní uvítali více než kdy dřív. Proto si myslím, že je nejvyšší čas tento socialistický bruselský diktát zrušit a vrátit se k principům liberálního trhu. Nechme lidi samostatně rozhodnout, za co chtějí své peníze utratit," uzavírá svou výzvu Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...