Přeskočit na hlavní obsah

Karanténa i omezení pohybu výrazně komplikují výběry nových pracovníků, pomohou technologie


Doba koronavirová dopadla i na pracovní trh. Zatímco některé – zejména výrobní – podniky propouštějí nebo o tom aspoň uvažují, jiné naopak shánějí nové pracovníky. Jak ale probíhají výběrová řízení v době, kdy jsou lidé buď v karanténě, nebo musí pracovat z domova v rámci tzv. home office?


Zatímco způsob náboru pracovníků do převážně výrobních podniků se výrazně nezměnil, v sektoru pracovníků administrativy došlo k malému zemětřesení. Zjednodušeně lze říci, že současný přístup firem k výběrovým řízením na pozice převážně administrativního typu lze rozdělit do tří skupin. V jedné jsou podniky, které nemají kritický nedostatek pracovníků, a proto výběrová řízení v této době prostě ruší. Takových firem ovšem není mnoho, některé si totiž nemohou dovolit časovou prodlevu při náboru zaměstnanců.

Jiné společnosti pracovní pohovory se zájemci o práci nadále dělají, ale využívají k tomu moderní technologie. Pohovory s uchazeči dělají na dálku prostřednictvím video-konferencí, při kterých komunikují v přímém přenosu přes počítač. Tento způsob ale má svoje limity v neosobním kontaktu, kdy je přenos zvuku a obrazu ovlivněn úrovní používané techniky. Ta může vystupování zájemce o vypsanou pozici zkreslit některé zdánlivě nedůležité drobnosti, které by zkušení personalisté při osobním pohovoru jistě nepřehlédli.


Video-pohovor navíc může být nevýhodou i pro uchazeče o práci, který nemá s takovými pohovory zkušenosti. Lehce proto podcení své oblečení nebo prostředí, které má kolem sebe. Rozcuchané vlasy, nepořádek v místnosti, případně i vyrušování účastníka video-hovoru rodinnými příslušníky určitě nepřinášejí zájemci o práci plusové body.

Třetí z možností, kterou nyní firmy hojně využívají, je odložit termíny osobních pohovorů (po dohodě se zájemci) do pozdějších týdnů. „Zvolili jsme právě tento způsob, a to s ohledem na obsah jednotlivých kol našich výběrových řízení. Součástí hned toho prvního máme totiž test znalostí každého z vybraných zájemců. A ten rozhodně nemůžeme dělat na dálku, protože bychom neměli jistotu, jestli jde o skutečné znalosti, nebo jestli zájemce doma u počítače nevyužil nějakou nápovědu,“ říká Klára Hnátová, zástupkyně ředitele personálního sektoru společnosti Ekospol.

U některých pozic, na nichž budou pracovníci často zastupovat firmu při různých jednáních a také u klíčových pozic s velkou odpovědností má osobní kontakt nezastupitelný význam. Přináší přesnější obrázek o vystupování i řečnických schopnostech každého ze zájemců. Klára Hnátová zdůrazňuje, že osobní kontakt je výhodou také pro samotné zájemce o práci. Jednak se při pracovním pohovoru dostanou do přímého kontaktu s pracovníky firmy a mohou si udělat základní obrázek aspoň o části budoucích kolegů, ale také si promluví se svým potenciálním nadřízeným a uvidí, jestli by právě pod jeho vedením chtěli a dokázali pracovat. Navíc uvidí i pracovní prostředí, což je pro kvalitu pracovních výkonů také důležité. V současnosti se proto vyplatí počkat do „lepších časů“ a pracovní pohovor raději odložit.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž