Přeskočit na hlavní obsah

Open space čeká zánik. Riziko nákazy desítek pracovníků v takovém prostoru už mu kope hrob


Riziko nákazy virem SARS-CoV2 zřejmě přispěje k zániku velkých kancelářských prostor – tzv. open space – kde pracuje ve velkém kancelářském prostoru i několik desítek lidí současně. I když k tomuto pracovnímu prostředí zaznívaly výhrady už v minulosti, teprve doba koronavirová mu začíná zvonit pomyslným umíráčkem.

„Když do tehdejšího Československa v 90. letech přišla módní vlna takzvaných open space, podivoval jsem se, jak masivně se to tady rozšířilo. Bylo to v době, kdy na západ od nás už se od obrovských kancelářských prostor ustupovalo, protože se ukázalo, že negativa převyšují přínos pro práci v takovém prostředí,“ říká generální ředitel developerské firmy Ekospol Evžen Korec. Připomíná, že neustálý ruch a hluk na obrovském kancelářském prostoru ruší zaměstnance při práci, snižuje produktivitu práce a navíc i zvyšuje riziko přenosu nakažlivých onemocnění. Tato firma proto nikdy open space nevytvořila, po celou dobu své existence setrvává u klasických kanceláří pro zhruba tři čtyři lidi.
„Klasické oddělené kanceláře se nám v Ekospolu velice osvědčily. Možnost pracovat v klidu v rámci menšího pracovního týmu vítají i naši zaměstnanci, protože v takovém týmu se mohou maximálně soustředit na svou práci,“ zdůrazňuje pozitiva klasických kancelářských prostor Klára Hnátová, zástupkyně ředitele personálního sektoru společnosti Ekospol. „Výhodu to má i v současné situaci, kdy menší počet zaměstnanců v kanceláři snižuje riziko přenosu virů,“ dodává.
Stále častěji se podle ní stává, že se uchazeči o práci ptají už při přijímacím pohovoru, zda by případně pracovali v open space. Je tedy patrné, že už se ve své pracovní kariéře přesvědčili o negativech takového pracovního prostoru a chtěli by se mu raději vyhnout. „To, že naši zaměstnanci pracují v klasických oddělených kancelářích, vnímáme jako příjemný benefit pro ně,“ říká personalistka Klára Hnátová.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...