Přeskočit na hlavní obsah

Open space čeká zánik. Riziko nákazy desítek pracovníků v takovém prostoru už mu kope hrob


Riziko nákazy virem SARS-CoV2 zřejmě přispěje k zániku velkých kancelářských prostor – tzv. open space – kde pracuje ve velkém kancelářském prostoru i několik desítek lidí současně. I když k tomuto pracovnímu prostředí zaznívaly výhrady už v minulosti, teprve doba koronavirová mu začíná zvonit pomyslným umíráčkem.

„Když do tehdejšího Československa v 90. letech přišla módní vlna takzvaných open space, podivoval jsem se, jak masivně se to tady rozšířilo. Bylo to v době, kdy na západ od nás už se od obrovských kancelářských prostor ustupovalo, protože se ukázalo, že negativa převyšují přínos pro práci v takovém prostředí,“ říká generální ředitel developerské firmy Ekospol Evžen Korec. Připomíná, že neustálý ruch a hluk na obrovském kancelářském prostoru ruší zaměstnance při práci, snižuje produktivitu práce a navíc i zvyšuje riziko přenosu nakažlivých onemocnění. Tato firma proto nikdy open space nevytvořila, po celou dobu své existence setrvává u klasických kanceláří pro zhruba tři čtyři lidi.
„Klasické oddělené kanceláře se nám v Ekospolu velice osvědčily. Možnost pracovat v klidu v rámci menšího pracovního týmu vítají i naši zaměstnanci, protože v takovém týmu se mohou maximálně soustředit na svou práci,“ zdůrazňuje pozitiva klasických kancelářských prostor Klára Hnátová, zástupkyně ředitele personálního sektoru společnosti Ekospol. „Výhodu to má i v současné situaci, kdy menší počet zaměstnanců v kanceláři snižuje riziko přenosu virů,“ dodává.
Stále častěji se podle ní stává, že se uchazeči o práci ptají už při přijímacím pohovoru, zda by případně pracovali v open space. Je tedy patrné, že už se ve své pracovní kariéře přesvědčili o negativech takového pracovního prostoru a chtěli by se mu raději vyhnout. „To, že naši zaměstnanci pracují v klasických oddělených kancelářích, vnímáme jako příjemný benefit pro ně,“ říká personalistka Klára Hnátová.


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d
Okomentovat
Další informace

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne
Okomentovat
Další informace

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž
Okomentovat
Další informace