Přeskočit na hlavní obsah

Pád českého stavebnictví pokračuje, produkce v dubnu opět klesla


České stavebnictví si letošní rok za rámeček určitě nedá. Také v dubnu pokračoval jeho pád, když stavební produkce podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesla o 4,6 procenta. O 1,9 procenta klesla stavební produkce v dubnu také v porovnání s předchozím březnem, který už navíc byl zasažen následky protikoronavirových opatření. Sektor zachraňovalo hlavně inženýrské stavitelství, jehož dubnová produkce meziročně vzrostla o 13,5 procenta. Naopak pozemní stavitelství ztratilo 10,5 procenta.

Výrazně se propadl také počet dokončených bytů, v celém Česku jich ve čtvrtém letošním měsíci bylo 1837. To představuje meziroční propad o 32,5 procenta. "Pokud bychom vzali čistě jen novou bytovou výstavbu a nezapočítali změny dokončených staveb, dostali bychom se na 1604 dokončených nových bytů. Tragická je stále situace v Praze, kde stavební firmy v dubnu dokončily jen 36 nových bytů, což odpovídá jedinému malému rezidenčnímu projektu. To ve Středočeském kraji eviduje ČSÚ v dubnu 249 nově dokončených bytů a v Jihomoravském dokonce 333 dokončených bytů," vypočítává generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Pozitivnější čísla podle něj nabízí statistika zahájených bytů. V rámci celého Česka se začalo v dubnu stavět 3386 bytů, tedy o 1,5 procento více než ve stejném měsíci loňského roku. "Bez změny dokončených staveb dostaneme číslo 3001 zahájených bytů. V tomto ohledu si už hlavní město vede o něco lépe, když se na jeho území ve čtvrtém měsíci letošního roku v nových projektech začalo stavět slušných 780 nových bytů. Bytové výstavbě se tradičně daří i ve Středočeském a Jihomoravském kraji (426, resp. 364 nově zahájených bytů). Praha se tak po dlouhé době v tomto ukazateli vrátila do čela bytové výstavby. Od začátku letošního roku se zde v nových projektech začalo stavět už 1982 nových bytů. Na druhé místo klesl Středočeský kraj se 1778 zahájenými byty a třetí příčku si udržel Jihomoravský kraj s 1582 zahájenými byty," doplňuje Korec.
Otázkou podle Korce je, jak se bude celé stavebnictví i bytová výstavba vyvíjet v dalších měsících, kdy se budou stále více projevovat dopady protikoronavirových opatřeních a prohlubující se problémy mnoha firem. "Firmy a domácnosti budou spíše šetřit a chuť investovat velké částky bude zákonitě menší. Na druhou stranu méně stavebních příležitostí by mohlo zvýšit konkurenci mezi stavebními firmami a vést ke zlevnění stavebních prací, jejichž cena v minulém období razantně rostla. Nevyřešeným problémem ale zůstává osud zahraničních pracovníků, z nichž mnozí se vrátili domů ke svým rodinám. Jejich návrat je stále kvůli restrikcím na příjezdu do země komplikovaný, což se může na stavební produkci negativně odrazit. V podstatě žádná stavba v Česku se neobejde bez zahraničních pracovníků, převážně z Ukrajiny ale i jiných zemí na východ od nás. Ti často vykonávají nejen dělnické pozice, ale i vysoce specializované profese. Jejich dlouhodobá vynucená nepřítomnost by mohla srazit české stavebnictví do kolen," tvrdí šéf developerské společnosti.
"Kondice českého stavebnictví, které se výrazně podílí na národním HDP, tak bude záležet nejen na ochotě domácností, firem a státu investovat, ale také na rychlosti obnovení bezbariérového mezinárodního cestování. Tak jako tak je už nyní jasné, že sektor příliš veselé období nečeká," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž