Přeskočit na hlavní obsah

Poplatek od stavebníka do městské kasy je nesystémový, výstavbu má kompenzovat stát


Obecní rozpočty nejsou bezedné, zatímco investiční potřeby obce nemají konce. Vedení radnic proto hledá všemožné zdroje peněz, kterými by mohly investiční choutky uspokojit. Stále více obcí a městských částí velkých měst proto zavádí neblahou novinku – „povinný“ poplatek od stavebníků, kteří chtějí v katastru obce postavit třeba rodinný dům či bytový komplex. "Kromě toho, že takové příspěvky často maskované za dobrovolný dar jsou nezákonné, tak jsou i nemorální. Infrastrukturu by měl financovat stát, který jen z bytové výstavby ročně inkasuje desítky miliard korun," zdůrazňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Podle něj má právě státní rozpočet má z nově postaveného bytu nejvyšší zisky. "Pokud sečteme 15procentní DPH z každého menšího bytu (u větších a ateliérů je to dokonce 21 procent) a 19procentní daň z příjmu od stavební firmy i developera, zjistíme, že za každý nově postavený byt stát získá průměrně jeden milion korun. Jen loni se v Česku podle ČSÚ dokončilo 36 422 bytů, do státního rozpočtu tak díky bytové výstavbě putovalo minimálně 36,4 miliardy korun. Samotná Praha, kde se loni dokončilo 6002 nových bytů, státní finance vylepšila šesti miliardami korun," vypočítává developer.
Nová výstavba je podle Korce přínosná i pro konkrétní obec či město. "Většinou totiž výrazným způsobem zlepší život v dané lokalitě i pro starousedlíky. Vyšší počet lidí totiž přiláká nové obchodníky a provozovatele služeb, z lepší občanské vybavenosti pak těží všichni místní, nejen majitelé nových bytů. Bytová výstavba v neposlední řadě vylepší i obecní rozpočet, protože vyšší počet obyvatel znamená vyšší příspěvek od státu," tvrdí šéf Ekospolu.
Dostupnost vlastního bydlení se v posledních letech tak zhoršila, že na nový byt v některých větších městech už nedosáhne ani střední třída. "Zlepšit situaci nyní může jen urychlené povolování nových projektů a příprava nových rozvojových ploch vhodných pro bydlení. Obce by měly být motivované k tomu nekomplikovat novou výstavbu na svém území ale naopak ji podporovat. A jak nejlépe někoho motivovat než penězi?," ptá se pražský developer.
"Vybírat poplatky přímo od developerů či dokonce od jednotlivých stavebníků připravujících vlastní rodinný dům je ale slepá cesta. V podstatě to jen přenáší náklady na nové majitele bytů a domů a vede tak k jejich dalšímu zdražování. Mnohem lepší je tlačit na změnu rozpočtového určení daní tak, aby větší část z daní vybraných za nově postavený byt (ale i kanceláře, halu či výrobní prostor) získala přímo obec, v jejímž katastru vyrostl. Obce tak získají nové prostředky na svůj další rozvoj a nebudou mít důvod blokovat novou výstavbu. Zde vidím hlavní roli představitelů samospráv, kteří by měli od státu požadovat spravedlivější rozdělení příjmů z nové výstavby. Ne ve vymýšlení speciální sektorové daně maskované jako dobrovolný příspěvek," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...