Přeskočit na hlavní obsah

Pražané si na nový 55metrový byt vydělají za 11,3 roku, to je nejdéle za poslední dva roky


Lidé v hlavním městě si vydělají na nový byt o rozloze 55 metrů čtverečních zhruba za 11,3 roku, ukazuje srovnání průměrných mezd v Praze v 1. čtvrtletí a cen průměrných prodávaných bytů. Je to nejen o půl roku více než ve stejném čtvrtletí loňského roku, ale navíc je to i nejdelší doba nutná k vydělávání na koupi nového bytu za poslední dva roky. Vyplývá to ze statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už více než 13 let, a dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

„Průměrná mzda v Praze v letošním prvním čtvrtletí klesla, zatímco ceny nových prodaných bytů mírně rostly. To zákonitě vedlo k tomu, že se prodloužila doba, po kterou musí Pražané vydělávat na nový byt. Nestačí jim už ani jedenáct let, musí přidat ještě čtyři měsíce,“ říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Tento nepříznivý trend, kdy si Pražané budou vydělávat na koupi bytu stále delší dobu, se s největší pravděpodobností bude v následujících měsících ještě zvyšovat. „Odhaduji, že ta doba se bude prodlužovat. Není totiž reálné očekávat výraznější zlevnění nových bytů v nejbližší době a naopak lze předpokládat, že s ohledem na ekonomickou situaci mnoha firem se mzdy budou dále snižovat. Každopádně růst mezd nyní ve většině odvětví skončil, což negativně ovlivní i dostupnost vlastního bydlení,“ míní Korec.
Výpočet fiktivní doby vydělávání si na nový byt vychází z průměrné mzdy v Praze za 1. čtvrtletí 2020, kterou dnes zveřejnil ČSÚ a z teoretické možnosti, kdy by si lidé odkládali do úspor celou svou průměrnou mzdu, aniž by měli jedinou korunu výdajů. Při výpočtu byl brán modelový byt o rozloze 55 metrů čtverečních, tedy byt standardní velikosti pro jednotlivce či mladou dvojici. Jde zároveň o průměrnou velikost prodaného nového bytu.

EKOSPOL a.s. je dlouhodobým lídrem bytové výstavby v České republice. Během 28 let na trhu EKOSPOL úspěšně dokončil 56 velkých developerských projektů pro více než 10 000 spokojených zákazníků. EKOSPOL staví a prodává byty s optimálním poměrem ceny a kvality. Jako jediný z velkých developerů má všechny byty vyprodány dlouho před dokončením. Společnost EKOSPOL je podle magazínu Construction & Investment Journal řazena mezi 50 největších developerů střední a východní Evropy. EKOSPOL sponzoruje ZOO Tábor. Ohrožené druhy zvířat tak podpoří každý, kdo si u EKOSPOLU koupí byt. Navíc získá celoroční rodinnou vstupenku.

Jak dlouho Pražané vydělávají na nový byt

Období
Průměrná hrubá měsíční mzda v Praze (Kč)
Průměrná cena bytu, 55 m2 (Kč)
Cena bytu/roční mzda
1.Q 2020
42 760
5 810 000
11,3 roku
4.Q 2019
44 237
5 690 000
10,7 roku
3.Q 2019
41 720
5 575 000
11,1 roku
2.Q 2019
42 297
5 380 000
10,6 roku
1.Q 2019
41 450
5 350 000
10,7 roku
4.Q 2018
41 851
5 320 000
10,6 roku
3.Q 2018
39 298
5 220 000
11,1 roku
2.Q 2018
39 688
5 110 000
10,7 roku
1.Q 2018
38 436
5 055 000
11,0 roku
4.Q 2017
39 173
4 710 000
10,0 roku
Zdroj: EKOSPOL/ČSÚ


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...
Okomentovat
Další informace