Hlavní město dlouhodobě čelí klesající dostupnosti vlastního bydlení a
až do koronavirového kolapsu celosvětového cestování také rapidně rostoucím
počtem turistů. Jako jedno z možností, jak s těmito dvěma zdánlivě
nesouvisejícími věcmi bojovat, vidí pražští radní regulaci krátkodobého
ubytování prostřednictvím platforem typu Airbnb. Jejich nový návrh přichází
s tím, že by obce mohly zavést lhůtu, na kolik dní v roce smí
pronajímatelé své byty či domy nabízet. Stejně tak by mohly samosprávy omezit
počet hostů ubytovaných v jednom bytě. Na část roku by obce dokonce mohly
služby typu Airbnb úplně zakázat.
"Tyto nápady přesně dokreslují rčení, že cesta do pekel je dlážděna
dobrými úmysly. Nevidím jediný důvod, proč by měl někdo majiteli nemovitosti
nařizovat, jak s ní může nakládat. Pokud vlastník při využívání svého
majetku dodržuje všechny zákony a nařízení, není důvod ho v tom omezovat
či mu dokonce využívání jakkoliv zakazovat. Jde o nesmyslný konstrukt jako
vyšitý z dob tuhého socialismu. Je to podobné, jako by někdo majiteli auta
řekl, že s ním může jezdit jen v úterý, ve čtvrtek a v sobotu. A
pokud je modré, tak i v neděli," kritizuje záměr generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Nářky hoteliérů, že jim tyto krátkodobě pronajímané byty odvádějí hosty,
jsou podle něj sice pravdivé, ale nemohou vést k tlaku na změnu legislativy ušité na
míru boji s nečekanou konkurencí. "Pokud si klasické hotely chtějí hosty
udržet, musí udělat víc. Buď zlepšit služby nebo nabídnout takové ceny, které
cestovatelé využívající Airbnb očekávají. Konkurence drobných poskytovatelů
ubytování může celý trh hotelnictví jedině kultivovat. Podobně, jako se to
stalo u taxikářů s nástupem online platforem," radí pražský developer.
Stejně tak je podle Korce lichý argument, že byty využívané na krátkodobé pronájmy
stojí za rapidním růstem cen bydlení v hlavním městě. Jde totiž pouze o
velmi malou část trhu. Obsáhlá analýza Centra ekonomických a tržních analýz
(CETA) z roku 2018 potvrdila, že vliv Airbnb na celkový rezidenční trh je
marginální. V Praze bylo podle této analýzy v době jejího zpracování
celkem 600 tisíc bytů, přičemž platforma Airbnb zprostředkovala bydlení na
14 700 různých místech. Nabízených bytů (či jen jednotlivých pokojů) ke
krátkodobému pronájmu tak podle CETA bylo pouze 1,8 procenta bytového fondu.
Většina z nich je přitom turisty využita v souhrnu méně než půl roku.
"Zásadní je také to, že drtivá většina takto nabízených bytů se nachází
v centru města a kolem nejatraktivnějších turistických lokalit. Ceny bytů
v okrajovějších částech Prahy, které lidé pro vlastní bydlení volí
nejčastěji, Airbnb v podstatě neovlivňuje. Tam jsou rozhodujícími faktory
cena pozemků a stavebních prací. Obojí přitom v posledních letech rostlo
dvouciferným tempem," tvrdí šéf Ekospolu.
"Není proto nutné tuto službu výrazně regulovat či dokonce zakazovat.
Nicméně nastavit stejná pravidla pro všechny, se mělo už dávno. Stejně tak
zvýšit dohled nad tím, aby tito pronajímatelé odváděli stejné poplatky a
dodržovali stejná pravidla, jako všichni ostatní. Služba totiž raketově rostla
hlavně proto, že majitelům bytů zůstávaly na účtech peníze na neodvedených
daních. Ročně to byly stovky milionů korun. Pokud o tento nelegální bonus díky
důslednější kontrole finanční správy přijdou, mnozí se nejspíš vrátí ke
klasickému dlouhodobému pronájmu. Solidní a pravidelně platící nájemník se
totiž vyplatí více, než střídající se skupiny ukřičených turistů," uzavírá Korec.
Komentáře
Okomentovat