Oběhat desítky úřadů a získat od nich vytoužené razítko musí nyní
všichni, kdo se rozhodnou něco postavit. Týká se to jak velkých developerů či
státních investorů, tak i běžných domácností stojících před stavbou nového
domova. Aby mohl stavař vůbec přijít se svým záměrem na stavební úřad pro
povolení, musí před tím shromáždit stanovisko ke svému stavebnímu záměru od
mnoha desítek různorodých úřadů a institucí. To by se nyní mohlo změnit díky
novému stavebnímu zákonu, který v pondělí schválila vláda.
Státní energetická inspekce, Hasičský záchranný sbor, Povodí Vltavy, Lesy
hlavního města Prahy, odbor památkové péče či odbor územního rozvoje. Že nevíte,
co mají tyto instituce (kromě sídla v hlavním městě) společného? Jde jen o
malý výčet úřadů, jejichž stanovisko potřebuje investor v Praze získat
před tím, než se vydá na stavební úřad. Mnoho úředníků navíc řeší tu samou věc.
Například dopravou se tak zabývá například Odbor dopravních agend Magistrátu
hlavního města Prahy, Odbor rozvoje a financování dopravy Magistrátu hlavního
města Prahy, odbor dopravy příslušné městské části či dopravní inspektorát
Policie ČR. Kromě zbytečné byrokracie to přináší i vyšší výdaje veřejným
rozpočtům, protože musí za stejnou činnost platit hned několik lidí.
Výrazný podíl na počtu oslovovaných institucí mají správci sítí. "Pokud se
podíváme na náš aktuální projekt Ekorezidence Hodkovičky se 160 byty, tak se
bavíme o neuvěřitelných 42 razítkách jen za agendu správců sítí. Jde o mix
státních úřadů, městských společností a soukromých firem. I zde by přitom šlo
seznam výrazně zredukovat. Jen pražský dopravní podnik se vyjadřuje hned
třikrát. Jednou jeho Svodná komise, pak oddělení pro tramvaje a nakonec také
oddělení pro metro," vypočítává generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Zahájení stavby však podle něj nyní komplikuje nejen obrovský počet nutných razítek,
ale hlavně doba vyřizování. "Přestože správní řád určuje třicetidenní lhůtu pro
vyjádření, která se může u komplikovaných případů protáhnout na dvojnásobek,
realita je často jiná. Existují úřady, které si dávají na čas a rozhodnutí
vydají až za rok. Nepomůže ani pravidelná urgence, rekordmani tak mají
průměrnou lhůtu pro vyjádření kolem osmi měsíců. A to jsme se pořád ještě
nedostali ani k podání žádosti o územní rozhodnutí. Investor se tak musí
připravit na to, že od podání stavebního záměru do kopnutí do země uběhnou
dlouhé roky. U středně velkých rezidenčních projektů v Praze mluvíme
průměrně o pěti letech. Výjimkou bohužel nejsou ani řízení táhnoucí se více než
dekádu," stěžuje si šéf Ekospolu.
"Proto vládní schválení stavebního zákona vítám, neboť tohle martyrium
odstraňuje. Integruje totiž dosud samostatné procesy (vydávání závazných
stanovisek, územního rozhodnutí a stavebního povolení) do jediného řízení
zakončeného jediným rozhodnutím. Ve skutečnosti to znamená, že stanoviska
takzvaných dotčených orgánů statní správy, což jsou mimo jiné všechny výše
zmíněné instituce, si bude zajišťovat stavební úřad sám. Konečně tak i k nám
dorazí systém, který například v Německu úspěšně funguje už mnoho desítek
let," hodnotí developer.
"Věřím, že nový stavební zákon přinese výrazné zlepšení povolování nových
staveb a urychlení celého procesu. České stavebnictví by se tak opět mohlo
dostat z krize, do níž ho uvrhl stávající legislativní Kocourkov a
koronavirová pandemie," uzavírá Korec z Ekospolu.
Komentáře
Okomentovat