Přeskočit na hlavní obsah

České stavebnictví stále hledá své koronavirové dno, v Praze se v červenci začalo stavět 46 bytů

 

České stavebnictví se letos ne a ne vymanit z obrovské krize, do které upadlo po jarních tvrdých protikoronavirových opatřeních. I v červenci totiž stavební produkce klesala dvouciferným tempem, konkrétně se meziročně propadla o 10,4 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Výrazně klesla i bytová výstavba, když v letošním sedmém měsíci začaly v celém Česku stavební firmy stavět o 11,3 procenta bytů méně než o rok dříve. Také dokončených bytů letos v červenci v porovnání s loňským rokem ubylo o 9,3 procenta.



Zásadní propad nastal hlavně v Praze, kde se začalo v červenci stavět pouhých 46 bytů v rámci nové výstavby. "To představuje jediný malý rezidenční projekt a to je opravdu velmi málo. Zvlášť, když k tomu připočteme červnových 137 bytů. Za dva měsíce se tak v hlavním městě nezačaly stavět ani dvě stovky nových bytů. To je velice tristní situace a výrazně to prohlubuje deficit dostupného bydlení na pražském trhu. Za sedm měsíců letošního roku se na území Prahy začalo v rámci nových projektů stavět jen 2599 bytů, což je výrazně pod dlouhodobou poptávkou po novém bydlení. Pokud se tento stav urychleně nezmění, těžko se ceny bydlení dostanou do rozumné úrovně dostupné široké vrstvě obyvatel," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Jediným způsobem, jak tomu pomoci, je podle Korce urychlení povolování nových staveb. "V různé fázi povolovacího procesu zůstávají jen v Praze zaseknuté tisíce rezidenčních projektů s desítkami tisíc nových bytů. Pokud by se je podařilo v nějaké rozumné době povolit, bytová krize by byla rázem ta tam. Pomoci by tomu mohl nový stavební zákon, který už schválila vláda. Jen doufám, že se nezasekne ve sněmovně a neutopí se v nepřehledném moři často protichůdných připomínek," podotýká pražský developer.

"Stejně tak pozitivní signál pro bydlení v Praze znamená iniciativa náměstka primátora Petra Hlaváčka a jeho týmu, který vytvořil pravidla pro spolupráci developerů s městem a jednotlivými městskými částmi. I to by mohlo obrousit staré spory a rozproudit tolik potřebnou výstavbu i v těch obvodech, kde ji až dosud místní politické reprezentace z principu odmítaly," tvrdí šéf Ekospolu.

Pravidelné statistiky ukazují, že stavebnictví patří k oborům, které letošní pandemie koronaviru a boj proti ní zasáhla nejvíce. "Stát by měl proto sektoru pomoc hlavně tím, že připraví dostatek projektů a pošle na ně peníze. Zároveň ale bez zásadního urychlení povolovacího procesu ani desítky miliard stačit nebudou. Zvlášť, když budou ležet ladem na účtech státních investorů. Bez stavebního povolení se totiž stavební stroje rozjet nemohou. A získat všechna povolení pro důležité infrastrukturní stavby trvá často i více než dekádu a půl. Už abychom měli nový stavební zákon, který slibuje stavební povolení do jednoho roku," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž