Přeskočit na hlavní obsah

Usmrtit medvědici i s mládětem je neodpustitelný barbarský čin, kritizuje majitel zoo a pražský developer

 

Nebývalé barbarství a nedostatek jakéhokoliv slitování projevili na Slovensku lidé, kteří si sami říkají ochranáři. Naprosto nesmyslně usmrtili medvědici i s jedním medvídětem, ostře kritizuje majitel táborské zoologické zahrady a zároveň pražské developerské společnosti Ekospol Evžen Korec. Níže přinášíme celý jeho komentář.



Další dvě mláďata, která stihla utéct zpět pod ochranu hustých lesů, odsoudili k pomalému umírání někde o samotě. Malí medvědi totiž ještě většinou nejsou samostatní a bez matčiny péče dlouho v přírodě nepřežijí.

Co tak strašného medvědice udělala, že ji i jedno z jejich dětí musel dostihnout ten nejpřísnější trest? Nikoho neusmrtila, ba ani nenapadla. Pouze využila lidské pohodlnosti a vydala se zajistit svým mláďatům potravu do nezabezpečených kontejnerů u jednoho tatranského hotelu. Kdyby si jeho provozovatel odpadky lépe zabezpečil, nemuselo k této zbytečné tragédii vůbec dojít. Udivuje mě to tím spíše, že v Tatrách se medvědi běžně pohybují a základní zásady soužití s nimi by měl každý horal znát nazpaměť. Jídlo nebo jeho zbytky nesmí být volně dostupné, protože medvědy přitahuje. 

Nepochopitelné je i rozhodnutí údajných záchranářů. Medvědici i s mládětem nechali zabít prý proto, že byla nebezpečná pro své okolí. Zvláštní, když zároveň přiznávají, že oba medvědy před tím uspali. Příliš nerozumím tomu, komu je spící medvěd nebezpečný. Podle mě jde o velmi unáhlené a zcela nekompetentní rozhodnutí, za které by měly být vyvozeny důsledky pro osoby, které tak nekompetentně rozhodly. V Česku spadá medvěd hnědý jakožto kriticky ohrožený druh pod zákon o ochraně přírody a krajiny a jeho zabití je trestným činem. Nevím úplně přesně, jak to mají na Slovensku, ale jsem přesvědčen, že ani tam nemůže někdo jen tak zabít medvěda, navíc matku s potomkem. To je neomluvitelná prasárna.

Lichý je též argument rádoby ochránců o tom, že nevěděli, co s medvědicí dělat. Vždycky existují jiné možnosti, než nesmyslné a barbarské zabití. Jako první je přemístění uspaného medvěda do jiné lokality dále od lidí. Pokud tohle není možné, lze medvěda umístit do záchranného centra, kde počká do doby, než se nalezne jeho nový domov. Není pravda, že o medvědy žádné zoologické zahrady nestojí. Ano, je velmi obtížné najít takovou zoo, kde by aktuálně měli na nový přírůstek místo. Že to ale lze, dokládá i má snaha jakožto ředitele táborské zoologické zahrady najít nový domov pro medvěda, který před dvěma lety často zavítal až do bezprostřední blízkosti lidských obydlí. Tehdejší krajské vedení ho chtělo odstřelit, já jsem mu předběžně domluvil nový domov v jedné z nejlepších belgických zoologických zahrad. Nakonec tohle řešení nebylo nutné, vše vyřešila příroda. Medvěd se přirozeně stáhl do vzdálenějších částí přírody a lidé na něj přestali narážet. Být někdo s kulovnicí mnohem horlivější, mohlo být tohle vzácné zvíře také dávno po smrti. Místo toho může i nadále užívat svobodného života v přírodě.

Moc bych si přál, aby podobně šťastný konec měl i aktuální slovenský případ. Život dvou medvědům už sice nikdo nevrátí, přesto ve hře stále zůstává osud dvou medvědích sirotků. I jim totiž hrozí smrt z rukou lidí. Ti samí, co nechali zabít jejich matku a jednoho sourozence, totiž připouští, že podobný osud plánují i pro dvě zbylá mláďata. Nedopusťme, aby kvůli lidské lenosti a hlouposti museli zbytečně zemřít další dva vzácní živočichové. Jiná řešení existují. Jen jsou o trochu komplikovanější, než jen rychle zamířit a zmáčknout spoušť. Život dvou medvědích mláďat ale za trochu úsilí zcela jistě stojí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž