Přeskočit na hlavní obsah

Nový stavební zákon urychlí povolování staveb a díky tomu zlevní byty o stovky tisíc korun

 

Významný krok k návratu cenově dostupného bydlení učinili v úterý večer poslanci, kteří přehlasovali senátory a přijali nový stavební zákon. Ten výrazně zkracuje povolování nových staveb, díky čemuž by mohly nové byty zlevnit až o stovky tisíc korun. Současné nesmyslné průtahy je totiž zdražují průměrně o deset procent, což u bytu za šest milionů znamená výrazných 600 tisíc korun. Zrychlení se dočká také dostavba důležitých infrastrukturních staveb, jako jsou například dálnice, železnice či silniční obchvaty měst.



Nová stavební legislativa přináší několik zásadních principů, na jejichž potřebnost upozorňuji už velmi dlouho. V prvé řadě konečně řeší dlouhodobě přehlížený problém takzvané systémové podjatosti stavebních úřadů. Ty nyní fungují v rámci přenesené působnosti státní správy přímo pod jednotlivými radnicemi. Úředníci stavebních úřadů by měli být ze zákona na samosprávě nezávislí, prakticky jí ale podléhají. Tajemník úřadu, kterého jmenuje starosta, totiž rozhoduje o odměnách všech zaměstnanců úřadu včetně těch ze stavebního. Prostřednictvím odměn na ně může vedení radnice vytvářet nepřípustný nátlak vedoucí k tomu, že stavební úřad rozhodnutí o nechtěné stavbě neustále oddaluje. Zvlášť patrné je to tam, kde si místní politická reprezentace z nedostatku invence udělala z boje proti jakékoliv nové výstavbě nosné téma.

Obrovské zpoždění představuje zajišťování stanovisek takzvaných dotčených orgánů státní správy. To celý povolovací proces výrazně zbrzďuje, protože se velmi často nedodržují správní lhůtu a ani přes opakované urgence úřady a instituce potřebné stanovisko nevydávají. Jde přitom o mnoho desítek razítek, které musí investor získat před tím, než vůbec může požádat o vydání územního rozhodnutí. Nový stavební zákon nutnost oslovit tyto úřady a instituce převádí na stavební úřad a zavádí nový princip. Ten říká, že pokud se dotčený orgán státní správy ke stavebnímu záměru nevyjádří v dané lhůtě, bere se to automaticky za souhlas. To může povolování zrychlit o mnoho měsíců.

Podstatné urychlení přinese také takzvaný apelační princip, podle nějž nadřízený stavební úřad nevrací celou věc podřízenému k novému projednání, ale musí sám ve věci rozhodnout. Stavební řízení urychlí i skutečnost, že nadřízený stavební úřad sám rozhodne v případě, kdy podřízený stavební úřad nedodrží stanovené lhůty. Tímto opatřením se ušetří i dlouhé roky, protože skončí nekonečné přehazování téže věci mezi jednotlivými stavebními úřady.

Nový stavební zákon v podobě, jak ho schválili poslanci, je cestou k cenově dostupnému bydlení a rychlejšímu dokončení chybějící infrastruktury. Uleví nejen lidem odsouzeným stále dýchat nebezpečné zplodiny přímo ve svých domovech kvůli chybějícím obchvatům měst, ale úplně všem. Nejvíce ho oceníme, až se konečně projedeme po dokončené dálniční síti nebo si budeme vybírat z několika set dostupných nových bytů za rozumnou cenu. Je jen škoda, že jsme na rozumnou stavební legislativu museli čekat tak dlouho.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...