Přeskočit na hlavní obsah

Uprchlí zubři jsou zpátky ve výběhu, problém se stromy přetrvává

Poslední dva uprchlí zubři jsou díky velkému nasazení ošetřovatelů pod vedením Evy Krejčové zpátky u svého stáda v ohradě táborské zoologické zahrady. Po týdnu tak skončil jejich neplánovaný výlet do lesíka těsně přiléhajícího k areálu táborské zoo, který zapříčinil pád stromu na ohradu. Bohužel situace se může opakovat, nebezpečných stromů je na sousedním pozemku více.




Oba dva uprchlí zubři jsou zpátky v zabezpečeném výběhu. Všechna zvířata jsou v pořádku a nezraněná. Zubři pobývali v bezprostřední blízkosti našeho areálu, celou dobu jsme je monitorovali. Velký dík za jejich návrat patří našim ošetřovatelům pod vedením Evy Krejčové. Stejně tak chci poděkovat i táborské městské policii a osobně inspektorovi Rybovi i dalším dobrovolníkům, kteří se na pátrání po zubrech podíleli,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Po pádu stromu minulý týden v sobotu 10. července uteklo všech sedm zubrů, pět se podařilo chytit okamžitě. Mimo ohradu zůstali jen samec Poczekaj a samice Uselina. Po celou dobu pobytu venku se obě zvířata pohybovala v bezprostředním okolí zoologické zahrady, nejdále se dostala zubřice Uselina, která se zatoulala až jeden a půl kilometru od zoo. Pracovníci zoo jejich pohyb po celou dobu monitorovali. Jen díky obrovskému osobnímu nasazení a obětavosti ošetřovatelů se je podařilo postupně zatlačit blíže k areálu zoo.


Už v sobotu jsme utvořili čtyři dvojice, které postupně procházely celý prostor. Zvířata jsme opatrně hnali před sebou tak, abychom je nijak nevyplašili. Terén byl místy opravdu téměř neprostupný, ošetřovatelé postupovali metrovými kopřivami i hustými trnitými keři ostružin. Není divu, že to všichni odnesli mnoha popáleninami od kopřiv a spousty škrábanci od ostružin,“ popisuje první fázi návratu ředitel Korec.

Poté, co se zvířata dostala do vzdálenosti pár stovek metrů od ohrady, vsadili ošetřovatelé na osvědčenou taktiku – lákali zvířata na oblíbenou potravu. „Postupně jsme je díky krmení dostávali stále blíže k průchodu do ohrady. Dnes dopoledne přišli až k němu, čehož pohotově využila naše ošetřovatelka Eva Krejčová a otevřela ho. Oba zubři chvíli poté sami do ohrady vlezli,“ přiblížil úspěšný konec útěku ředitel zoo Korec.



Bohužel podobná situace se může podle něj zase opakovat. „Na sousedním pozemku je stále více stromů, které hrozí pádem na naši ohradu. Jsou nebezpečné, mnoho z nich je úplně suchých. Majitele už dlouho marně vyzýváme, aby je odstranil. Obáváme se, že při některém z dalších silných větrů a dešťů může spadnout další strom. Tentokrát se našim zvířatům nic nestalo, ale takové štěstí mít příště nemusí. Doufáme proto, že aktuální zkušenost přiměje majitele stromů, aby je co nejrychleji odstranil. Neohrožují jen naši ohradu, ale hlavně zvířata v ní chovaná,“ zdůrazňuje ředitel zoo Korec.

Zoologická zahrada v Táboře chová stádo zubrů evropských už pět let, aktuálně v ní žije sedm zvířat. Jejich chov a rozmnožování je součástí nejdůležitějšího záchovného programu ZOO Tábor, jehož cílem je vypouštět odchovaná mláďata v přírodních rezervacích v Česku i jinde v Evropě. Jen letos tak zoo vypustila už tři samice, dvě nalezly nový domov v rezervaci u Milovic, zubřice Karla zamířila dokonce do nádherné přírodní rezervace Őrségi Nemzeti Park v Maďarsku, kde na 90 hektarech doplnila tamější stádo a v budoucnu tak rozšíří genetickou rozmanitost zdejších zubrů.

Reintrodukce, tedy zpětný návrat, zubra evropského do přírody je klíčovým programem zoologické zahrady Tábor, jejímž hlavním posláním je ochrana ohrožených druhů zvířat. Chceme u nás pravidelně odchovávat mláďata, která budou vypouštěna do přírodních rezervací, jak u nás v Česku, tak i v Evropě. Na podzim loňského roku se nám například narodila hned dvě zubří mláďata – Tatranka a Tajfun. Celkem jsme tak doposud odchovali již 6 mláďat,“ informuje ředitel táborské zoo Korec.

Zoologická zahrada v Táboře se reintrodukci zubra evropského, tedy jeho návratu do přírody, věnuje od roku 2016, kdy nejprve v květnu přivezla čtyři samice takzvané nížinné linie zubra evropského. Do nového výběhu v táborské zoo byly na začátku května roku 2016 vypuštěny dvě zubří samice, tehdy téměř dvouletá Usjana a čtyřletá Uselina, které byly přivezeny z německého soukromého chovu v Usedomu. Krátce poté byly do zoo transportovány další dvě mladé samice narozené v roce 2015 – Norisa a Norma – z norimberské zoo. Tyto samice na konci roku 2016 doplnil chovný samec Poczekaj, který 22. listopadu přicestoval z polských Niepolomic.

Zubr evropský je největší zvíře, které kdy žilo na našem území, pokud neuvažujeme vyhynulého mamuta. Zubr je o něco menším příbuzným severoamerického bizona a býval po staletí přirozeným vládcem lesů na území českých zemí, dokud ho v raném novověku člověk nevyhubil. Jen díky systematické mezinárodní spolupráci soukromých chovatelů a zoologických zahrad se podařilo největší suchozemské obratlovce Evropy zachránit. Na přítomnost zubrů na našem území dodnes upomínají i místní názvy některých českých obcí i erby šlechtických rodů.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2020 ji navštívilo 80 tisíc lidí. Nyní je otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do české krajiny. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž