Přeskočit na hlavní obsah

Nakrmte neposedné malé opičky malpy v táborské zoo

 

Chtěli jste se vždycky dostat tam, kam se běžní návštěvníci zoologické zahrady normálně nedostanou? Mrzelo vás, že oblíbená zvířata nemůžete sami nakrmit? Nyní si tyto sny můžete lehce splnit. Zoologická zahrada v Táboře nabízí návštěvníkům možnost nakrmit si hned několik exotických zvířat. Jedním z druhů jsou i hravé opičky malpy hnědé, které díky své neposednosti patří k nejoblíbenějším zvířatům vůbec. Neustále pobíhají po svém výběhu a z jejich nepřetržitých hrátek je dokážou vytrhnout jen ošetřovatelé s plnými mísami jídla. To rychle zapomenou i na nedokončené závody v akrobacii a letí k nabízenému občerstvení co nejrychleji. Co kdyby se na ně náhodou nedostalo? Ukořistěné jídlo si pak odnesou do bezpečí vysoko ve větvích, kde je při jejich hostině nikdo neruší.



Zažít opičí hodování z bezprostřední blízkosti může nyní kdokoliv. Táborská zoologická zahrada totiž v rámci zážitkového programu Jeden den ošetřovatelem nabízí exkluzivní možnost nejen podílet se na přípravě jejich jídla, ale dokonce je osobně (pod dohledem ošetřovatele) nakrmit. Při tom se samozřejmě dostanete až do výběhu a budete malpám na dosah ruky. Kromě malp se s ošetřovateli budete starat také o ostatní zvířata v zoo. Tak blízko se ke zvířatům návštěvníci běžně nedostanou. Tento mimořádný zážitek lze pořídit v eshopu táborské zoologické zahrady https://eshop.zootabor.eu/. Důležité je rezervovat si ho včas. Zájem je opravdu veliký, ale počet míst na každý den je proto omezen.

Mimořádný zážitek lze umocnit ještě přespáním přímo v areálu, v jednom ze čtyřlůžkových pokojů nebo osmilůžkovém apartmánu. Probouzet se tak zájemci budou společně s exotickými zvířaty a budou mít zaručeno, že je ráno uvidí jako první. Volných termínů do konce prázdnin už moc nezbývá, nicméně kdo chce ušetřit, může si zarezervovat pobyt mimo hlavní sezónu. Od 1. října totiž pořídí zážitkový program Nocování v zoo s výraznou slevou.


Malpy hnědé, které chová táborská zoologická zahrada, patří na seznam ohrožených druhů CITES. Pochází z oblastí Amazonie, a přestože většinu času tráví na stromech, potravu si hledají převážně na zemi. Jsou všežravé, nejčastěji jedí ovoce, bezobratlé živočichy a malé obratlovce. Silný dlouhý ocas jim slouží jako pátá končetina. Jsou velmi inteligentní a podobně jako šimpanzi dokážou používat jednoduché nástroje, například klacky ke shazování nedostupné potravy či přírodní misky k zadržování vody. Malpy byly pozorovány také při používání kamenů k rozbíjení ořechů, což kromě šimpanzů zatím u žádného jiného živočišného druhu zaznamenáno nebylo.

ZOO Tábor je jednou z nejmladších zoologických zahrad v Česku a zároveň rozlohou největší v jižních Čechách. Rozlehlý přírodní areál láká k příjemným procházkám uprostřed zeleně. Informační cedule poskytnou spoustu zajímavých informací a ponaučení. V táborské zoologické zahradě žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním partnerem je developerská společnost Ekospol.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...