Pražský developer: Výrazné omezení antibiotik ve veterinární péči prosazované Bruselem povede ke zbytečné a trýznivé smrti mnoha zvířat
Pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec, který zároveň vlastní také táborskou zoologickou zahradu, se pustil do aktuálního záměru, který bude v nejbližších dnech projednávat Evropský parlament. Níže přinášíme jeho komentář v celém znění.
...
Nemožnost
účinně léčit nemocné zvíře a v podstatě bezmocně sledovat jeho trýznivé
umírání. To by způsobil chystaný zákaz použití mnoha antimikrobik u zvířat, o
kterém by měl hlasovat Evropský parlament ještě na konci tohoto měsíce. Pokud
by byl pozměněný a výrazně tvrdší návrh než byla původní dohoda opravdu
schválen, doplatily by na to nejen miliony hospodářských zvířat, ale i všichni
domácí mazlíčci. Ani oni by už v případě nemoci nemohli být léčeni
nejúčinnějším a nejrychlejším způsobem. Podání antibiotik vyšších generací by
totiž bylo nemožné a v případě vážných chorob by tak nebylo
k dispozici účinný lék. V případě vážných chorob přitom rozhodují i
hodiny.
Ale pojďme se
na to podívat od začátku. Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí,
veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) letos v červenci nepozorovaně
schválil návrh nařízení předloženého Evropskou komisí (EK) na téma „Kritéria
pro klasifikaci antimikrobiálních látek vyhrazených pro léčbu některých infekcí
u lidí“. Neřídil se přitom doporučením EK vycházejícího z vědeckých poznatků
koordinovaného s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a Evropským
úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), Evropským střediskem pro prevenci a
kontrolu nemocí (ECDC), Světovou organizací pro zdraví zvířat (OIE) a Světovou
zdravotnickou organizací (WHO), které umožňovalo antibiotickou léčbu
konkrétních jednotlivých zvířat. Místo tohoto předem vyjednaného konsenzu
výrazně přitvrdil.
Pokud by
návrh svého výboru Evropský parlament opravdu schválil, znamenalo by to mimo
jiné úplný zákaz používání léčiv z řad fluorochinolonů, cefalosporinů 3. a 4.
generace, polymyxinů a makrolidů ve veterinární medicíně, a to ani v případě
závažných infekcí zvířat. Výše uvedeným účinným látkám by byla automaticky
pozastavena či dokonce odebrána licence pro použití ve veterinární medicíně.
Co by to
znamenalo konkrétně? Ukážeme si to na příkladu nejrozšířenějšího domácího
mazlíčka, který je často spíše členem rodiny, tedy psa. Štěně, které
má těžkou infekci neznámého původu a vysoké horečky, se nyní standardně
léčí marbofloxacinem, což je širokospektrální fluorochinolon 3. generace. Ten
je navíc nutné podat co nejrychleji. Po schválení kritizovaného nařízení by
musel veterinář nasadit méně účinné léky, což by mohlo znamenat smrt zvířete.
Zásadní
komplikací by však byla léčba všech zvířat. Například koni se zápalem plic by
veterinář nemohl podat léky dříve, než odebere vzorky, pošle je na vyšetření a
získá zprávu z laboratoře. To obvykle trvá i několik dnů. Nemocné zvíře by
ale bylo dávno mrtvé. U hospodářských zvířat to znamená jediné – expresní cestu
na porážku. Také u nemocného domácí mazlíčka, nebo lépe člena rodiny to vyvolá
mnoho emocí. Veterináři totiž nezbyde nic jiného, než majitelům psa, kočky či
jiného nemocného zvířete oznámit, že účinné antibiotikum zná, ale nesmí ho
podat. Obrovské problémy by to znamenalo i pro exotická zvířata chovaná
v zoologických zahradách, kde rychlost nasazení správné léčby hraje
klíčovou roli.
Druhou neméně
zarážející, ale paradoxně stále přehlíženou změnou, kterou přináší tohle
nařízení, je výrazné prodloužení ochranných lhůt od posledního podání
antibiotika po porážku zvířete a zpracování masa. Jde o to, že maso či další
živočišné produkty, jež byly získány od léčených zvířat před uplynutím ochranné
lhůty, může obsahovat rezidua léčiv, které mohou mít negativní vliv na zdraví
člověka. Otázku vyvolává hlavně zásadní prodloužení těchto lhůt. Buď jde nyní o
zbytečné plašení a přehnanou opatrnost, nebo byli konzumenti masa mnoho
desetiletí vystaveni potenciálně rizikovému množství pozůstatků po
antibiotikách v mase. Evropský parlament by měl jasně vysvětlit, která
varianta je správná.
Zoologická
zahrada v Táboře podporuje petici evropských veterinárních lékařů, která
vyzývá evropské poslance k odmítnutí tohoto radikálního návrhu. Pokud
s ní souhlasíte, můžete ji podepsat zde: http://form.jotform.com/212352665713353?fbclid=IwAR0gEcsdT1iXtEXGXtMLvjvSP80Qj9qU2Yr4pGU2zl6Untrk-lwcOurJ8lg.
RNDr. Evžen
Korec, CSc.
Ředitel ZOO
Tábor
Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám
v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil
pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a
rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO
Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2020 ji navštívilo 80 tisíc
lidí. Nyní je otevřená každý den od 9:00 do 18:00.
Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je
reintrodukce zubra evropského do české krajiny. Podrobnosti o návratu tohoto
majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než
70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.
Komentáře
Okomentovat