Přeskočit na hlavní obsah

Táborská zoo děkuje za záchranu zraněného káněte, ne každý je ke zvířecímu utrpení lhostejný.

V bezprostředním ohrožení života bylo káně lesní, které se zraněné a zmatené pohybovalo přímo uprostřed silnice v obci Hlavatce. Jen díky Cyrilu Špulákovi a jeho otci neskočil život tohoto chráněného dravce tragicky. Zachránili ho a odvezli do táborské zoologické zahrady, která sice nemá vlastní záchrannou stanici, ale oba zachránce tamní ošetřovatelé odkázali na záchrannou stanici v Hrachově. Zaměstnanci zoo jsou velmi rádi, že mezi námi stále žijí lidé, kterým není osud zvířat lhostejný a jsou pro jejich záchranu ochotní obětovat i trochu svého pohodlí.



Káně se pohybovalo uprostřed silnice a ze začátku to vypadlo, že jen něco ulovilo a chrání si svou kořist. Po chvilce však Cyril s otcem zjistili, že je zraněné a na silnici čeká na pomoc. Nemohlo létat, a tak Špulákovi neváhali, zraněné káně zabalili do deky a odvezli k nám do zoo. My jsme poté udělali vše proto, abychom káněti našli tu nejlepší možnou péči. Nyní je již umístěné v hrachovské záchranné stanici. Jsme opravdu rádi, že jsou mezi námi lidé, kterým není lhostejný osud zvířat. Cyrilovi a jeho tatínkovi ještě jednou moc děkujeme,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.



Foto: ZOO Tábor/Adéla Finkousová, 2x

Káně lesní patří k našim nejhojnějším dravým ptákům. Jde o dokonale přizpůsobivý druh, který vyvinul skvělé strategie, jak přežívat a prosperovat v krajině pozměněné člověkem. Tělo káněte je dokonale přizpůsobené k plachtění, efektivně dokáže využít stoupavé proudy vzduchu. Lidé ho často pozorují, jak na vyvýšených místech nebo vysoko ve vzduchu vyhlíží kořist. Kroužení nad krajinou káně provází specifickým hlasovým projevem podobným kočičímu mňoukání, která slouží k vyznačení hranic teritoria. Káně dokáže potravu trávit efektivněji než někteří jiní draví ptáci. Živí se hlavně hlodavci, především hraboši. Dospělý jedinec jich musí denně sežrat minimálně pět. Ve volné přírodě se dožívá 12 až 20 let.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji již navštívilo víc než 100 tisíc lidí. Nyní v zimním období je až do konce března otevřená o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do české krajiny. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž