Přeskočit na hlavní obsah

Táborská zoo děkuje za záchranu zraněného káněte, ne každý je ke zvířecímu utrpení lhostejný.

V bezprostředním ohrožení života bylo káně lesní, které se zraněné a zmatené pohybovalo přímo uprostřed silnice v obci Hlavatce. Jen díky Cyrilu Špulákovi a jeho otci neskočil život tohoto chráněného dravce tragicky. Zachránili ho a odvezli do táborské zoologické zahrady, která sice nemá vlastní záchrannou stanici, ale oba zachránce tamní ošetřovatelé odkázali na záchrannou stanici v Hrachově. Zaměstnanci zoo jsou velmi rádi, že mezi námi stále žijí lidé, kterým není osud zvířat lhostejný a jsou pro jejich záchranu ochotní obětovat i trochu svého pohodlí.



Káně se pohybovalo uprostřed silnice a ze začátku to vypadlo, že jen něco ulovilo a chrání si svou kořist. Po chvilce však Cyril s otcem zjistili, že je zraněné a na silnici čeká na pomoc. Nemohlo létat, a tak Špulákovi neváhali, zraněné káně zabalili do deky a odvezli k nám do zoo. My jsme poté udělali vše proto, abychom káněti našli tu nejlepší možnou péči. Nyní je již umístěné v hrachovské záchranné stanici. Jsme opravdu rádi, že jsou mezi námi lidé, kterým není lhostejný osud zvířat. Cyrilovi a jeho tatínkovi ještě jednou moc děkujeme,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.



Foto: ZOO Tábor/Adéla Finkousová, 2x

Káně lesní patří k našim nejhojnějším dravým ptákům. Jde o dokonale přizpůsobivý druh, který vyvinul skvělé strategie, jak přežívat a prosperovat v krajině pozměněné člověkem. Tělo káněte je dokonale přizpůsobené k plachtění, efektivně dokáže využít stoupavé proudy vzduchu. Lidé ho často pozorují, jak na vyvýšených místech nebo vysoko ve vzduchu vyhlíží kořist. Kroužení nad krajinou káně provází specifickým hlasovým projevem podobným kočičímu mňoukání, která slouží k vyznačení hranic teritoria. Káně dokáže potravu trávit efektivněji než někteří jiní draví ptáci. Živí se hlavně hlodavci, především hraboši. Dospělý jedinec jich musí denně sežrat minimálně pět. Ve volné přírodě se dožívá 12 až 20 let.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji již navštívilo víc než 100 tisíc lidí. Nyní v zimním období je až do konce března otevřená o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do české krajiny. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...