Přeskočit na hlavní obsah

Kupci nových bytů chtějí samostatné WC i vlastní sklep, zda je dům od slavného architekta neřeší

Mít samostatný záchod oddělený od koupelny je zásadní požadavek pro většinu lidí kupujících nový byt. Upřednostňují také byty, ke kterým patří vlastní uzamykatelný sklep. Naopak na tom, zda má být v koupelně vana nebo stačí sprchový kout, se neshodnou. Vyplývá to z výsledků velkého průzkumu developerské společnosti Ekospol mezi lidmi, kteří zvažují koupi nového bytu nebo ho v nedávné minulosti koupili.



Shoda panuje hlavně ohledně místnosti, kam i císař pán chodil pěšky. „Devět z deseti respondentů našeho velkého průzkumu preferuje samostatné WC oddělené od koupelny. Jen 8,47 procenta lidí by zvolilo možnost vyskočit ze záchodu rovnou do sprchy či vany,“ přibližuje výsledky průzkumu generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

V koupelně ještě chvíli zůstaneme. Poměrně vzácná neshoda nastala ohledně jejího nejdůležitějšího vybavení. „Přesně polovina lidí volí vanu, druhé polovině se více líbí sprcha. Z průzkumu bohužel nezjistíme, zda takové rozpory nejsou i v rámci jednotlivých rodin. To by pak museli zájemci o nový byt v ideálním případě sáhnout po nějakém větším, kde je v koupelně vana i sprchový kout,“ podotýká Korec z Ekospolu.

Méně jasno mají kupující nových bytů, pokud jde o dispoziční řešení kuchyně. Necelých 40 procent (39,62 %) by chtělo úplně samostatnou kuchyň, šedesát procent (60,38 %) naopak preferuje spojenou s obývacím pokojem. „Líbí se mi, když při vaření můžu sledovat s rodinou televizi a nejsem tak od ostatních úplně odtrhnutá. Je fajn, když kuchyně spojuje nejen místnosti v bytě, ale také jednotlivé členy rodiny,“ vysvětlovala svou volbu jedna z respondentek. „Nemám ráda, když zápach z vaření zvláště těch aromatičtějších jídel jde rovnou do obývacího pokoje. Tomu nezabrání ani sebevýkonnější digestoř,“ oponuje jiná účastnice průzkumu.

Velmi důležitý je po majitele bytů také dostatek úložných prostor, což se odráží i v požadavku na vlastní sklep. Byt si podle toho vybírá 77,27 procenta zájemců, dalších 13,64 procenta považuje sklep za příjemný benefit. Jen pro necelých deset procent (9,09 %) je možnost využívat sklep nedůležitá.

Šest z deseti respondentů chce byt koupit připravený rovnou k nastěhování, tedy s podlahami, obklady, dlažbou či instalovaným sanitárním zařízením. Naproti tomu 40 procent lidí uvažujících o koupi bytu by ho chtělo v takzvaném shell&core stavu, tedy jen s holými stěnami s tím, že si ho upraví zcela podle svého vkusu. Oslovené zájemce o koupi bytu naopak vůbec nezajímá, zda projekt připravoval známý architekt. Pro většinu lidí (78,26 %) je to absolutně nepodstatné, zbylých 21,74 procenta to považuje za fajn benefit.

EKOSPOL a.s. je dlouhodobým lídrem bytové výstavby v České republice. Během 30 let na trhu EKOSPOL úspěšně dokončil 57 velkých developerských projektů pro více než 10 000 spokojených zákazníků. EKOSPOL staví a prodává byty s optimálním poměrem ceny a kvality. Společnost EKOSPOL je podle mezinárodního časopisu Construction & Investment Journal řazena mezi 50 největších developerů střední a východní Evropy. EKOSPOL sponzoruje ZOO Tábor. Ohrožené druhy zvířat tak podpoří každý, kdo si u EKOSPOLU koupí byt. Navíc získá celoroční rodinnou vstupenku do ZOO Tábor. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...