Přeskočit na hlavní obsah

Náklady na život jsou v Praze kvůli drahému bydlení nejvyšší z měst střední a východní Evropy

V českém hlavním městě by chtěl žít kde kdo. Ne každý na to ale má. Aktuální data statistického portálu Numbeo.com ukazují, že Pražané mají nejvyšší náklady na život ze všech 50 sledovaných velkých měst střední a východní Evropy. Trápí je hlavně vysoké náklady na bydlení i nejvyšší ceny potravin. Naopak těšit je může největší kupní síla v celém regionu. Třetím nejnákladnějším městem regionu je Brno a čtvrtá Olomouc. Před ně se na druhé místo dostalo jen slovenské hlavní město Bratislava.



Zdroj: Numbeo.com

Hlavním problémem lidí hledajících bydlení v Praze jsou rostoucí nájmy. Podle portálu Numbeo.com, který dlouhodobě monitoruje a porovnává statistická data ve 237 evropských městech, vyjde pronájem třípokojového bytu v centru Prahy v průměru na 31 655 korun za měsíc, mimo centrum pak nájemník průměrně platí 23 091 koruny. To je více než v Bratislavě, konkrétně o 13,4 procenta u centra města, resp. o 11,4 procenta mimo centrum. O deset procent více než ve slovenském hlavním městě obyvatel Prahy zaplatí také za energie v bytě. Opřít se však může o nejvyšší průměrný plat v regionu, který podle Numbeo.com po zdanění dosahuje skoro 36 350 korun.

Ceny nových i starých bytů na pražském trhu neustále rostou už několik let, nové byty podle našich statistik za pět let zdražily téměř na dvojnásobek. Na to s mírným zpožděním reaguje také nájemné, které také výrazně roste. Růst nájemného dočasně zbrzdilo jen znovuuvedení stovek bytů na nájemní trh, které dříve sloužily ke krátkodobým pronájmům, ale kvůli koronavirem paralyzovanému cestovnímu ruchu přišly o turisty z ciziny. Nyní už zdražování nájmů bude pokračovat společně s růstem cen nemovitostí,“ říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Praha však není jediným městem v Česku, které se potýká s vysokými životními náklady. Svědčí o tom umístění Brna i Olomouce na špici středo a východoevropského žebříčku. Spotřebitelské ceny včetně nájemného jsou v největším moravském městě o 9,32 procenta nižší než v Praze, kde ale naopak mají o 8,83 procenta vyšší kupní sílu. V Olomouci jsou spotřebitelské ceny včetně nájemného o 17,85 procenta nižší než v hlavním městě, lidé z Olomouce však oproti nim mají o 14,77 procenta nižší kupní sílu.

„Dá se očekávat, že česká města budou v žebříčku životních nákladů upevňovat své nelichotivé pozice ještě hodně dlouho. Zdražující energie, rekordně vysoká inflace a obecně špatná dostupnost nových i starých bytů na realitním trhu vedoucí k růstu cen budou rodinné rozpočty zatěžovat čím dál více,“ předpokládá Korec z Ekospolu.

EKOSPOL a.s. je dlouhodobým lídrem bytové výstavby v České republice. Během 30 let na trhu EKOSPOL úspěšně dokončil 57 velkých developerských projektů pro více než 10 000 spokojených zákazníků. EKOSPOL staví a prodává byty s optimálním poměrem ceny a kvality. Společnost EKOSPOL je podle mezinárodního časopisu Construction & Investment Journal řazena mezi 50 největších developerů střední a východní Evropy. EKOSPOL sponzoruje ZOO Tábor. Ohrožené druhy zvířat tak podpoří každý, kdo si u EKOSPOLU koupí byt. Navíc získá celoroční rodinnou vstupenku do ZOO Tábor.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž