Přeskočit na hlavní obsah

Nepřehledný arabský trh díky pravidlům pro jednání developerů s radnicemi končí

Nepřehledné handrkování a nekonečné smlouvání s pražskými městskými částmi o nové výstavbě často připomíná arabský trh. Co radnice, to jiný přístup a vlastní pravidla. Někde to hned na začátku se svými požadavky přeženou, aby měli kam ustupovat, jinde ze svých představ nesleví vůbec. Povolování nových staveb tak v Praze provází neuvěřitelný zmatek. Tomu by nyní mohl být konec. Pražští radní schválili dlouho připravovanou Metodiku spoluúčasti investorů na rozvoji Prahy. Ta přináší samosprávám vzorová pravidla pro dohody s developery a stanovuje také přesné částky, jakými by se měli podílet na budování veřejné infrastruktury v nové zástavbě. To by mohlo zkrátit přípravu tolik potřebných nových bytů i o mnoho let, tvrdí pražský developer Evžen Korec z Ekospolu.



Důležitý a dosud chybějící dokument několik let připravoval tým pod vedením náměstka primátora Petra Hlaváčka a finální verze je výsledkem kompromisu dosaženého při mnoha jednáních s městskými částmi i zástupci developerů.

"Současný nejednotný postup městských částí nám práci velmi komplikuje. Často totiž před jednáním nevíme, jaký příspěvek po nás bude vedení městské části chtít. Vždy trvá velmi dlouho, než se dobereme ke kompromisu, který je přijatelný pro obě strany. Výjimkou není, že do těchto komplikovaných jednání zasáhnou volby, které zcela změní rozložení sil v dané městské části. Nové vedení radnice se pak necítí vázáno dohodou uzavřenou jejich předchůdci a celé zdlouhavé vyjednávání začne nanovo. To samozřejmě vede k prodlužování a oddalování začátku stavby. V konečném důsledku to pocítí hlavně kupující, protože průtahy při povolování prodraží nový byt až o deset procent, což jsou vyšší stovky tisíc korun," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Ještě déle pak povolování stavby podle Korce trvá, pokud vedení městské části trvá na svém a dohodnout se nechce. "Pak nezbývá než odejít bez dohody a plánovanou stavbu prosadit proti vůli radnice. Bavíme se totiž stále o projektech, které jsou v souladu s platným územním plánem. Tam nesouhlasné stanovisko vedení městské části výstavbě nezabrání, nicméně může její zahájení poměrně dlouho oddalovat. Proto i my preferujeme dohodu a vstřícnou spolupráci," tvrdí šéf Ekospolu.

Konkrétní městská část by podle nových pravidel měla více profitovat také ze změny územního plánu. "Pokud se změnou územního plánu umožní větší zástavba daného území, získá nejen investor, ale i daná radnice. Tento příspěvek by je měl samosprávy mimo jiné motivovat k tomu, aby nové výstavbě neházely klacky pod nohy. Obzvlášť nyní, kdy se prakticky každá větší rezidenční bytová výstavba musí kvůli zastaralému územnímu plánu řešit prostřednictvím jeho dílčích změn," doplňuje pražský developer.

"Pro nás developery je existence jasných a jednotných pravidel zásadní. V našem oboru plánujeme často i v horizontu deseti a více let, předvídatelnost je proto pro nás klíčová. Tato celopražská jednotná pravidla umožní přeskočit zdlouhavou fázi vyjednávání a rovnou podepsat dohodu s danou městskou částí. Jakékoliv urychlení zdlouhavého povolovacího procesu je vítané a v konečném důsledku prospěje všem. Developer bude moci stavět, městská část získá příspěvek na infrastrukturu a kupující nový byt," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...