Přeskočit na hlavní obsah

České stavebnictví je už roky závislé na pracovnících z Ukrajiny, bez nich se nic nepostaví

Vyostření konfliktu na Ukrajině může výrazně zasáhnout také české stavebnictví. "To je už mnoho let závislé na zahraničních pracovnících, přičemž drtivá většina z nich pochází z Ukrajiny. Pravdou je, že na stavbách v Česku tvoří Ukrajinci výrazný podíl ze všech pracovníků. Pokud by se nyní tito dělníci a řemeslníci hromadně rozhodli odejít za svými rodinami, výstavba v Česku by zkolabovala," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.



Většina Čechů si pod pojmem ukrajinský dělník stereotypně představuje nejhoršího a nejméně placeného námezdního dělníka vozícího cihly nebo maximálně obsluhujícího míchačku. "Nic nemůže být vzdálenější pravdě. Na stavbách nyní pracují vysoce kvalifikovaní lidé, často s vysokoškolským vzděláním. Není výjimkou, že na stavbě najdete například vystudovaného učitele nebo lékaře. Mzda, kterou dostanou za práci na stavbě v České republice, výrazně převyšuje tu, kterou by pobírali na vysokoškolských pozicích na Ukrajině," vyvrací mylné představy pražský developer.

Tito lidé si podle Korce své práce také mnohem více váží a jsou nesrovnatelně více motivovaní. "Uspět a získat práci v České republice totiž mnohdy znamená zabezpečení pro celou rodinu ponechanou na Ukrajině. Ti, kteří jsou šikovní a svou práci odvádějí co nejlépe, si tak v Česku opravdu dobře vydělají. Každé stavební firmě je totiž jasné, že schopného člověka musí dostatečně zaplatit, jinak velmi reálně hrozí, že šikovného dělníka přetáhne někdo jiný. Na trhu jich je zoufalý nedostatek," říká šéf Ekospolu.

Právě proto prý není pravdou, že lidé z Ukrajiny berou práci nezaměstnaným Čechům, případně nepřímo tlačí na nižší mzdy. "Naopak zkušení kvalifikovaní řemeslníci si často vydělají mnohem více, než je průměrná mzda. Smutnou realitou je, že Češi přesto o práci ve stavebnictví zájem nemají. To je vidět už na učilištích, která motivované učně stavebních oborů často počítají na prstech jedné ruky, pokud vůbec. Problém je také neochota Čechů stěhovat se za zaměstnáním, což je ve stavebnictví velmi často nutné," zdůrazňuje developer Korec.

"Místo kritizování Ukrajinců bychom si z nich měli vzít příklad. Za lepší prací a větším výdělkem se neváhají stěhovat přes několik cizích zemí do míst, kde žijí sami bez svých rodin. Kde se navíc musí učit alespoň základům nového jazyka a přizpůsobit se jinému prostředí. Přitom průměrný český pracovník není ochoten stěhovat se kvůli práci byť jen o 50 kilometrů, natožpak třeba na druhou stranu republiky, kde zrovna někoho jako on potřebují," apeluje šéf Ekospolu.

"Pokud se nyní ukrajinští pracovníci rozhodnout být v těchto pro ně tak těžkých chvílích s jejich rodinami a příbuznými, české stavebnictví to pocítí. Pokud by jejich nepřítomnost v Česku trvala delší dobu, celý sektor zkolabuje a nová výstavba se zastaví. Češi totiž Ukrajince na českých stavbách nikdy nedokáží nahradit," varuje Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž