Přeskočit na hlavní obsah

České stavebnictví je už roky závislé na pracovnících z Ukrajiny, bez nich se nic nepostaví

Vyostření konfliktu na Ukrajině může výrazně zasáhnout také české stavebnictví. "To je už mnoho let závislé na zahraničních pracovnících, přičemž drtivá většina z nich pochází z Ukrajiny. Pravdou je, že na stavbách v Česku tvoří Ukrajinci výrazný podíl ze všech pracovníků. Pokud by se nyní tito dělníci a řemeslníci hromadně rozhodli odejít za svými rodinami, výstavba v Česku by zkolabovala," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.



Většina Čechů si pod pojmem ukrajinský dělník stereotypně představuje nejhoršího a nejméně placeného námezdního dělníka vozícího cihly nebo maximálně obsluhujícího míchačku. "Nic nemůže být vzdálenější pravdě. Na stavbách nyní pracují vysoce kvalifikovaní lidé, často s vysokoškolským vzděláním. Není výjimkou, že na stavbě najdete například vystudovaného učitele nebo lékaře. Mzda, kterou dostanou za práci na stavbě v České republice, výrazně převyšuje tu, kterou by pobírali na vysokoškolských pozicích na Ukrajině," vyvrací mylné představy pražský developer.

Tito lidé si podle Korce své práce také mnohem více váží a jsou nesrovnatelně více motivovaní. "Uspět a získat práci v České republice totiž mnohdy znamená zabezpečení pro celou rodinu ponechanou na Ukrajině. Ti, kteří jsou šikovní a svou práci odvádějí co nejlépe, si tak v Česku opravdu dobře vydělají. Každé stavební firmě je totiž jasné, že schopného člověka musí dostatečně zaplatit, jinak velmi reálně hrozí, že šikovného dělníka přetáhne někdo jiný. Na trhu jich je zoufalý nedostatek," říká šéf Ekospolu.

Právě proto prý není pravdou, že lidé z Ukrajiny berou práci nezaměstnaným Čechům, případně nepřímo tlačí na nižší mzdy. "Naopak zkušení kvalifikovaní řemeslníci si často vydělají mnohem více, než je průměrná mzda. Smutnou realitou je, že Češi přesto o práci ve stavebnictví zájem nemají. To je vidět už na učilištích, která motivované učně stavebních oborů často počítají na prstech jedné ruky, pokud vůbec. Problém je také neochota Čechů stěhovat se za zaměstnáním, což je ve stavebnictví velmi často nutné," zdůrazňuje developer Korec.

"Místo kritizování Ukrajinců bychom si z nich měli vzít příklad. Za lepší prací a větším výdělkem se neváhají stěhovat přes několik cizích zemí do míst, kde žijí sami bez svých rodin. Kde se navíc musí učit alespoň základům nového jazyka a přizpůsobit se jinému prostředí. Přitom průměrný český pracovník není ochoten stěhovat se kvůli práci byť jen o 50 kilometrů, natožpak třeba na druhou stranu republiky, kde zrovna někoho jako on potřebují," apeluje šéf Ekospolu.

"Pokud se nyní ukrajinští pracovníci rozhodnout být v těchto pro ně tak těžkých chvílích s jejich rodinami a příbuznými, české stavebnictví to pocítí. Pokud by jejich nepřítomnost v Česku trvala delší dobu, celý sektor zkolabuje a nová výstavba se zastaví. Češi totiž Ukrajince na českých stavbách nikdy nedokáží nahradit," varuje Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...