Přeskočit na hlavní obsah

Stavebnictví na začátku roku mazalo koronavirové ztráty, válka na Ukrajině ho opět srazí dolů

České stavebnictví vstoupilo do letošního roku poměrně dobře. Stavební produkce v lednu reálně meziročně vzrostla o 6,4 procenta a ve srovnání s prosincem byla vyšší o 1,6 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). "Jde ale o jedinou alespoň trochu pozitivní zprávu. Mírného růstu stavebnictví dosáhlo hlavně díky nízké srovnávací základně z minulého roku, který se potýkal s výraznými koronavirovými omezeními. Ani tento udávaný lednový růst nedokázal dohnat ztráty z loňského roku. České stavebnictví navíc čeká další extrémní zkouška: válka na Ukrajině. Kvůli ní může české stavebnictví brzo hledat nové dno. Na pracovnících z Ukrajiny je totiž už mnoho let zcela závislé a bez nich by už dávno zkolabovalo," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.



Pojďme se však na lednová data podívat podrobněji, vyzývá developer. Stavební firmy podle ČSÚ během prvního měsíce letošního roku zahájily v rámci celé ČR stavbu 2954 nových bytů, což představuje meziroční růst o 13,1 procenta. Kromě výše zmíněné nízké srovnávací základny to podle Korce umožnilo poměrně dobré počasí, které u nás na začátku letošního roku panovalo.

"Dost tristní je v tomhle ohledu pohled na hlavní město, kde ČSÚ v rámci nové výstavby eviduje jen 220 zahájených bytů (dalších 83 začaly firmy stavět změnou už dokončených staveb), přičemž v nových bytových domech jich začalo vznikat pouhých 170 bytů. To představuje jeden středně velký rezidenční projekt, což je na pražský trh naprosto nedostačující. Více nových bytů než v Praze se v lednu začalo stavět ve Středočeském kraji (486 bytů), Jihomoravském (356 bytů) a dokonce i Moravskoslezském kraji (247 bytů). Hlavní město tak vůbec poprvé vypadlo z medailových pozic bytové výstavby v ČR. Dostupnost bydlení v Praze se kvůli tomu určitě nezlepší," tvrdí pražský developer.

"Zoufalou situaci dokresluje i naše zkušenost. Ekospol nyní realizuje stavbu projektu Ekobyty U Obory. Přetrvávající obrovský převis poptávky nad nabídkou dokazuje mimo jiné to, že všechny byty byly vyprodány ještě před dokončením hrubé stavby," doplňuje Korec.

Lepší to podle šéfa Ekospolu nebude ani v následujících měsících. "Ruská nevyprovokovaná invaze na Ukrajinu a pokračující okupační válka bude mít na české stavebnictví drtivý dopad. Žádná větší stavba v ČR se už mnoho let neobejde bez ukrajinských pracovníků, kteří v některých specializovaných profesích už dávno tvoří většinu. Jejich odchod do války kvůli mobilizaci a obraně vlasti může celé české stavebnictví doslova paralyzovat. Některé velké stavební firmy už ostatně problémy se zaměstnaností potvrzují a avizují zpoždění dokončení staveb," soudí developer.

"Po nesmyslně složité stavební legislativě, koronavirové pandemii a výrazně rostoucím cenám stavebních prací i materiálů dostalo české stavebnictví další brutální zásah. Doufejme jen, že to nebyla příslovečná poslední rána z milosti. Nové byty, silnice a další infrastrukturní stavby totiž nutně potřebujeme my všichni," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž