Přeskočit na hlavní obsah

Stavebnictví na začátku roku mazalo koronavirové ztráty, válka na Ukrajině ho opět srazí dolů

České stavebnictví vstoupilo do letošního roku poměrně dobře. Stavební produkce v lednu reálně meziročně vzrostla o 6,4 procenta a ve srovnání s prosincem byla vyšší o 1,6 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). "Jde ale o jedinou alespoň trochu pozitivní zprávu. Mírného růstu stavebnictví dosáhlo hlavně díky nízké srovnávací základně z minulého roku, který se potýkal s výraznými koronavirovými omezeními. Ani tento udávaný lednový růst nedokázal dohnat ztráty z loňského roku. České stavebnictví navíc čeká další extrémní zkouška: válka na Ukrajině. Kvůli ní může české stavebnictví brzo hledat nové dno. Na pracovnících z Ukrajiny je totiž už mnoho let zcela závislé a bez nich by už dávno zkolabovalo," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.



Pojďme se však na lednová data podívat podrobněji, vyzývá developer. Stavební firmy podle ČSÚ během prvního měsíce letošního roku zahájily v rámci celé ČR stavbu 2954 nových bytů, což představuje meziroční růst o 13,1 procenta. Kromě výše zmíněné nízké srovnávací základny to podle Korce umožnilo poměrně dobré počasí, které u nás na začátku letošního roku panovalo.

"Dost tristní je v tomhle ohledu pohled na hlavní město, kde ČSÚ v rámci nové výstavby eviduje jen 220 zahájených bytů (dalších 83 začaly firmy stavět změnou už dokončených staveb), přičemž v nových bytových domech jich začalo vznikat pouhých 170 bytů. To představuje jeden středně velký rezidenční projekt, což je na pražský trh naprosto nedostačující. Více nových bytů než v Praze se v lednu začalo stavět ve Středočeském kraji (486 bytů), Jihomoravském (356 bytů) a dokonce i Moravskoslezském kraji (247 bytů). Hlavní město tak vůbec poprvé vypadlo z medailových pozic bytové výstavby v ČR. Dostupnost bydlení v Praze se kvůli tomu určitě nezlepší," tvrdí pražský developer.

"Zoufalou situaci dokresluje i naše zkušenost. Ekospol nyní realizuje stavbu projektu Ekobyty U Obory. Přetrvávající obrovský převis poptávky nad nabídkou dokazuje mimo jiné to, že všechny byty byly vyprodány ještě před dokončením hrubé stavby," doplňuje Korec.

Lepší to podle šéfa Ekospolu nebude ani v následujících měsících. "Ruská nevyprovokovaná invaze na Ukrajinu a pokračující okupační válka bude mít na české stavebnictví drtivý dopad. Žádná větší stavba v ČR se už mnoho let neobejde bez ukrajinských pracovníků, kteří v některých specializovaných profesích už dávno tvoří většinu. Jejich odchod do války kvůli mobilizaci a obraně vlasti může celé české stavebnictví doslova paralyzovat. Některé velké stavební firmy už ostatně problémy se zaměstnaností potvrzují a avizují zpoždění dokončení staveb," soudí developer.

"Po nesmyslně složité stavební legislativě, koronavirové pandemii a výrazně rostoucím cenám stavebních prací i materiálů dostalo české stavebnictví další brutální zásah. Doufejme jen, že to nebyla příslovečná poslední rána z milosti. Nové byty, silnice a další infrastrukturní stavby totiž nutně potřebujeme my všichni," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...