Přeskočit na hlavní obsah

Táborská zoologická zahrada chystá velkou slávu, doplní ji bohatý program

Velká sláva čeká táborskou zoologickou zahradu už příští týden. Letos narozená mláďata zubra evropského Tamara a Tarzan v sobotu 23. dubna oficiální získají svá jména. Pokřtí je zástupci města Tábor starosta Štěpán Pavlík z hnutí Tábor 2020 a představitel nejsilnější opoziční strany Miroslav Ryba z hnutí ANO. Několik stovek autorů vítězných návrhů jmen poté mladé zubry osobně nakrmí. Všechny návštěvníky po celý den čeká spousta zajímavých her a atrakcí se zubří tématikou.

Zubřice Tamara. Foto: ZOO Tábor/Václav Kučera

Program reintrodukce, tedy zpětného návratu, zubra evropského do české přírody je klíčovým programem zoologické zahrady Tábor, jejímž hlavním posláním je ochrana ohrožených druhů zvířat. Chceme u nás pravidelně odchovávat mláďata, která budou vypouštěna do přírodních rezervací, jak u nás v Česku, tak i v Evropě. K dnešnímu dni jsme už odchovali celkem osm mláďat,“ zdůrazňuje ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Jména letos narozeným mláďatům vybrali přímo příznivci táborské zoologické zahrady. Svůj návrh jména poslaly zhruba dva tisíce lidí. Vítězné návrhy trefily takřka tři stovky tipujících, které zoo pozvala na křest jako čestné hosty. „Kromě rodinné vstupenky a knihy podle vlastního výběru si v sobotu vyberou nejzajímavější a mimořádnou odměnu. ´Své´ mládě si budou moci osobně nakrmit. Očekáváme, že takových zájemců budou stovky, zubry tak čeká pořádná hostina,“ říká s nadsázkou ředitel zoo Korec.

Slavnostní křest začne u výběhu zubrů, kam účastníky navedou směrové cedule od vstupní brány, ve dvě hodiny odpoledne. Krmení bude následovat hned po projevech zástupce vedení zoo a pozvaných představitelů města Tábora.

Zubří sameček Tarzan. Foto: ZOO Tábor/Václav Kučera

 

Po celý den se všichni návštěvníci zoo budou moci zapojit do mnoha zajímavých aktivit a soutěží se zubří tematikou. Všechny aktivity zastřeší zahradní hra „Vypusť zubra do přírody“, která zároveň odkazuje na stěžejní záchovný program ZOO Tábor www.zazubra.cz.

Po areálu zoo budou rozmístěny cedule se zábavnými rébusy a vyřešením každého z nich bude dítě blíže k pomyslnému vypuštění zubra do přírody. Řešení jednotlivých rébusů budou hráči zapisovat do hrací karty, kterou dostanou na pokladně a kterou také na pokladně po vyřešení všech rébusů odevzdají. Za to dostanou drobnou odměnu. Během dne navíc hned třikrát vylosujeme tři výherce, kteří získají nějakou větší cenu,“ doplňuje mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.

Kromě zahradní hry připravila zoo také zubří omalovánky v altánku u dětského hřiště. Děti za vybarvený obrázek dostanou u pokladny drobnou odměnu. U prodejny suvenýrů nedaleko vstupu do zoo se zájemci vyfotí se zubřím pozadím a na zeď přání může kdokoliv napsat jakékoliv přání pro naše zubry. Návštěvníci se také budou moci s táborskými zubry poměřit. Například kdo má větší stopu, kdo více váží nebo kdo je vyšší. Fotografové se mohou zapojit i do fotosoutěže, která nebude chybět.

Podrobný program a harmonogram akcí naleznou zájemci na webu táborské zoologické zahrady www.zootabor.eu.

 

Zoologická zahrada v Táboře se reintrodukci zubra evropského, tedy jeho návratu do přírody, věnuje od roku 2016, kdy nejprve v květnu přivezla čtyři samice takzvané nížinné linie zubra evropského. Do nového výběhu v táborské zoo byly na začátku května roku 2016 vypuštěny dvě zubří samice, tehdy téměř dvouletá Usjana a čtyřletá Uselina, které byly přivezeny z německého soukromého chovu v Usedomu. Krátce poté byly do zoo transportovány další dvě mladé samice narozené v roce 2015 – Norisa a Norma – z norimberské zoo. Tyto samice na konci roku 2016 doplnil chovný samec Poczekaj, který 22. listopadu přicestoval z polských Niepolomic.

Zubr evropský, největší zvíře, které kdy žilo na našem území, pokud neuvažujeme vyhynulého mamuta. Zubr je o něco menším příbuzným severoamerického bizona a býval po staletí přirozeným vládcem lesů na území českých zemí, dokud ho v raném novověku člověk nevyhubil. Jen díky systematické mezinárodní spolupráci soukromých chovatelů a zoologických zahrad se podařilo největší suchozemské obratlovce Evropy zachránit. Na přítomnost zubrů na našem území dodnes upomínají i místní názvy některých českých obcí i erby šlechtických rodů.

Veškeré informace o tomto zvířecím druhu i jeho záchraně před vyhubením naleznou zájemci na speciálním webu www.zazubra.cz. Zakoupením unikátních suvenýrů pak mohou podpořit jednak celý program návratu zubra do přírody nebo i jednotlivé transporty do přírodních rezervací.

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Aktuálně je otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do české krajiny. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...