Zabití medvědice na Slovensku je neodpustitelné barbarství, takzvaní ochránci přírody navíc přímo ohrozili život jejích mláďat, říká ředitel a pražský developer Korec
Pražský developer a šéf Ekospolu Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem táborské zoologické zahrady, se o víkendu ostře pustil do slovenských ochránců přirody. Ti nechali zastřelit samici medvěda hnědého, aby nemohla ohrožovat lidi. Zůstala po ní dvě medvíďata. Níže přinášíme Korcův komentář.
Neomluvitelné barbarství a krutá neúcta
k živému tvoru. Jinak nelze hodnotit zákrok zásahového týmu Slovenské
ochrany přírody, jehož členové v pátek zastřelili samici medvěda. Zůstala
po ní dvě mláďata, která se nyní musí o sebe postarat sama. Celý pochybný
případ vykonání absolutního trestu nad vysoce chráněným živočichem kromě
pachuti z nelidského jednání doprovází řada manipulací a nezdráhám se
použít i slova lží. Doufám, že příslušné orgány na Slovensku tuto zbytečnou
smrt řádně vyšetří a zajistí, aby se podobné řešení v budoucnu už nikdy
nepoužilo.
Zabít matku, která má mladé, je
neomluvitelné za jakýchkoliv okolností. Násilné odstranění matky pro její
mláďata de facto znamená rozsudek smrti. Navíc často velmi pomalé a bolestivé.
Je to brutální barbarství u jakéhokoliv zvířete a ještě větší škoda u
chráněných druhů, jakými medvědi hnědí jsou. Jedinou ospravedlnitelnou výjimkou
je situace, kdy konkrétní zvíře ohrožuje člověka na životě. Jinak se jedná v případě
ohrožených druhů zvířat dokonce o trestný čin.
Že v aktuálním slovenském případu
nešlo o bezprostřední ohrožení života lidí, nepřímo dokládají mimo jiné i výpovědi
takzvaných ochránců přírody, kteří medvědici zabili. Důvodem totiž podle nich
bylo, že se stala agresivní a proto nebezpečnou. Údajně si na ni stěžovali lidé
z chat, v jejichž blízkosti se i s mláďaty pohybovala. Žádný konkrétní
incident, kdy by tato medvědice někoho napadla, však neuvedli. Naopak to spíše
vypadá, že medvědice s lidmi vycházela bez větších problémů.
Jasně, pohybovala se v blízkosti chat,
ale to je samozřejmé. V jejich okolí totiž nalézala snadno dostupnou
obživu, když vybírala například zbytky jídel z popelnic. Naprosto nechápu, proč
někoho jednoduše nenapadlo tento zdroj snadné obživy odstranit. Bez něj by
medvědice neměla žádný důvod pohybovat se v blízkosti lidí.
Na řešení přitom měla Správa Tatranského
národní parku času dost, což vyplývá mimo jiné z toho, že si lidé na medvědici
stěžovali opakovaně. Její ředitel dokonce prohlásil, že „pokud by tento jedinec
nebyl vyřazen z populace, hrozilo by další páchání škod na majetku
místních obyvatel a riziko, že vyhledáváním potravy v obydlených zónách
někomu ublíží“. Z toho nepřímo vyplývá, že medvědice nikomu reálně neublížila,
pouze poškodila nějaké věci. To zcela jistě není důvod k vynesení krutého
rozsudku smrti. Neznám přesně zákony na Slovensku, ale u nás by takový důvod
pro zabití chráněného tvora s velkou pravděpodobností u soudu narazil.
Vždy se dá najít jiné humánnější řešení,
zvlášť, když je času dost. Záchranáři mohli medvědí samici naspat pomocí
anestetik a přemístit jinam dále od lidí. Případně se mohla umístit i do
některé ze zoologických zahrad. Za zcela účelové tvrzení a naprostý výmysl v tomhle
ohledu považuji vyjádření „ochránců“ přírody, že medvědice byla navyklá životu
v divočině a proto nebyl možný její převoz do zoo. To může prohlásit jen
naprosto nekvalifikovaný člověk, který neví, o čem mluví.
Žádný medvěd žijící ve volné přírodě není
takový, že by se nedal umístit do velkého výběhu v zoologické zahradě. Jen
je to poněkud pracnější a časově náročnější, než rychlé vykonání rozsudku
smrti. Že to jde, dokázala ZOO Tábor na podzim 2018, kdy hrozila smrt medvědovi
toulajícímu se po Vsetínsku. Domluvili jsme se s jednou špičkovou
evropskou zoo z Belgie, že by si medvěda vzala. Nakonec to nebylo potřeba,
protože vše vyřešila sama příroda. Mladý medvěd se po pár týdnech přestal v blízkosti
lidí pohybovat. Jakoby snad tušil, že ho od nich nečeká nic dobrého.
Musím také zdůraznit jednu věc: Ačkoliv
vypadají medvědi mohutně, jsou to plachá zvířata. Člověku se vyhýbají a k přímému
kontaktu dochází jen velmi zřídka. Medvěd útočí pouze v případě, že se cítí v
ohrožení nebo brání své mládě. Navíc není primárně masožravec ani velký lovec.
Až 90 procent jeho stravy tvoří rostlinná potrava. Pokud už medvěd konzumuje
maso, jedná se ve valné většině o mršiny. Představa, že by medvěd člověka
napadl proto, aby si ho přidal na jídelníček, je mylná a nemůže být od pravdy
dále.
Jak už jsem řekl, medvědi se do blízkosti
lidských sídel stahují z jediného důvodu a tím je snadná dostupnost
obživy. Lidé navíc ukrajují stále víc a víc volné přírody právě na úkor
divokých zvířat, která se tak nedobrovolně ocitají lidem přímo za humny. Kontaktů
mezi člověkem a divokou přírodou proto bude jenom přibývat. Doufám, že příště
už zvítězí zdravý rozum a obyčejný lidský soucit, a žádné jiné další zvíře tak už
zbytečná smrt nečeká. Buďme rádi za každého živého tvora, který v našem sousedství
ještě vůbec vydrží.
Komentáře
Okomentovat