Přeskočit na hlavní obsah

Statistici v Praze evidují takřka 94 tisíc neobydlených bytů, nejvíce jich je ve Středočeském kraji

Někdo drží volný byt pro děti, až vyrostou, jiný ho plánuje rekonstruovat, další pak jen spoléhá na pravidelný růst hodnoty bytu. Mnoho majitelů nabízí byt ke krátkodobému pronájmu, což se vedení hlavního města dlouhodobě snaží zatím neúspěšně omezit. Ať jsou důvody jakékoliv, neobsazených bytů jsou v hlavní městě desítky tisíc. V loňském roce jich bylo 93 627, což představuje 13 procent z celkových 721 332 bytů. Vyplývá to z údajů ze Sčítání 2021 o bytech, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V rámci celého Česka evidují statistici celkem 859 894 neobydlených bytů, zatímco těch obydlených je podle ČSÚ 4 480 139. Nejvíce neobydlených bytů, 120 215, je ve Středočeském kraji.



"Důvody pro držení neobsazeného bytu mohou být různé, jak už jsem naznačil výše. I majitel, který se rozhodne byt nabídnout na nájemním trhu, nemá hned vyhráno. Sehnat solidního a pravidelně platícího nájemníka není nic jednoduchého. Zákony chrání spíše nájemníka, zbavit se nepoctivců je hodně náročné a může trvat dlouhé měsíce. Mnozí nájemníci byt během užívání zdemolují tak, že ani nejvyšší možná kauce ve výši tří měsíčních nájmů nemusí na úhradu všech škod stačit," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Mnozí majitelé bytů podle něj proto rezignují na pravidelný roční výnos z nájemného, který často přesahuje sto tisíc korun ročně, a vystačí si s „prostým“ růstem ceny jejich bytu. "Tento růst spolehlivě ochrání jejich finance před inflací, protože růst cen nových bytů dlouhodobě převyšuje výši inflace. Platí to i nyní, v době nevídaně vysoké inflace, která už přesáhla 17procentní hranici. Nicméně cena nových bytů v Praze na konci letošního druhého pololetí meziročně vzrostla o 22 procent," říká šéf Ekospolu Korec.

Společně s růstem cen nových bytů roste také nájemné. "To v Praze jen během prvních týdnů po ruské invazi na Ukrajinu skokově zdražilo až o 15 procent a jeho růst se stále nezastavil. Otázkou tak je, zda stále vyšší nájmy nepřesvědčí majitele dosud neobydlených bytů k tomu, aby je obsadili a zvýšili si tak výnosy z nemovitostí. Situace s dostupností bydlení, která je v Praze dlouhodobě velmi tristní, by se tím mohla alespoň o něco zlepšit," uzavírá Korec z Ekospolu.


Obsazenost bytů v jednotlivých krajích

 

Byty celkem

Obydlené byty

Neobydlené byty

Hlavní město Praha

721 332

627 705

93 627

Středočeský kraj

681 857

561 642

120 215

Jihočeský kraj

340 663

265 601

75 062

Plzeňský kraj

302 349

247 030

55 319

Karlovarský kraj

148 516

125 299

23 217

Ústecký kraj

402 467

353 285

49 182

Liberecký kraj

227 144

187 627

39 517

Královéhradecký kraj

282 400

228 569

53 831

Pardubický kraj

255 990

209 133

46 857

Kraj Vysočina

246 827

195 098

51 729

Jihomoravský kraj

572 539

490 005

82 534

Olomoucký kraj

309 906

259 885

50 021

Zlínský kraj

274 838

226 219

48 619

Moravskoslezký kraj

573 205

503 041

70 164

ČR celkem

5 340 033

4 480 139

859 894

Zdroj: ČSÚ, Sčítání 2021

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž