Přeskočit na hlavní obsah

Válka zdražila materiály ve stavebnictví až dvojnásobně, chybí i dělníci

ČTK - Půl roku trvající válka na Ukrajině se citelně dotýká českého stavebnictví. Způsobila další nárůst cen stavebních materiálů, i když u některých komodit už začaly ceny stagnovat či klesat. Konflikt rovněž prohloubil problém s dlouhodobě chybějící pracovní sílou v Česku. Vyplývá to z informací stavebních firem.



Ceny stavebních materiálů stoupají od začátku loňského roku vlivem pandemie koronaviru, invazí Ruska na Ukrajinu ještě vzrostly. Některé komodity meziročně zdražily o více než sto procent. Na vině byl výpadek kvůli narušeným dodávkám a rovněž spekulace i panika na trhu. Prodejci si proto objednávali materiály dopředu.

„Válka měla velký vliv na nedostatek a zdražení oceli. Razantní zdražení plynu může mít vliv na cenu pálených materiálů, jako je dlažba, cihly či tašky,“ řekl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.

Edita Novotná z firmy Strabag označila nedostupnost klíčových stavebních materiálů a růst jejich cen za bezprecedentní. Zvýšené náklady na nákup stavebních materiálů nutily stavební firmy jednat s investory o dodatečných úpravách smluvních podmínek.

Generální ředitel společnosti Wienerberger Kamil Jeřábek predikuje, jak bude vypadat vývoj druhé poloviny roku s ohledem na stavební trh. „Ve druhé polovině letošního roku bude pokračovat nejistota ve vývoji cen energií a dá se očekávat jejich další růst. Dodávky plynu mohou být regulovány, mohou se zcela zastavit. V případě regulací zachováme výrobu ve strategických závodech pro dodávky nejžádanějšího zboží. Během podzimu očekáváme ochlazení trhu, a s tím související pokles odběrů stavebních materiálů. Rozkolísanost realizačních cen se bude zřejmě prohlubovat. Výrazný pokles cen se však kvůli vysokým nákladům na energie nedá očekávat,“ říká.

Na začátku války panovala obava z velkému odlivu ukrajinských pracovníků na stavbách. Masivně se ale nekonal. „Podle dosavadních a dostupných informací nedošlo v souvislosti s válkou na Ukrajině k významnému úbytku ukrajinských pracovníků. Nelze sice generalizovat, ale podle informací od rozhodujících stavebních společností nemá válka na počty Ukrajinců zásadní vliv,“ uvedl Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Ukrajinci dlouhodobě pracující v Česku sice většinou neodcházeli, ale ti, kteří byli v době jejího vypuknutí na Ukrajině, se kvůli mobilizaci nemohli vrátit. „Prohloubil se tak v Česku dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků, ať už v dělnických či technicko-hospodářských profesích,“ uvedla Novotná ze Strabagu.

Podle Ondřeje Šucha ze Skansky je v současnosti citelnější nedostatek uchazečů o stavební profese od dělníků přes elektrikáře a řidiče až po mistry a stavbyvedoucí.

Další odliv Ukrajinců by mohl mít už zásadnější vliv, a to v případě, že by povolávací rozkaz přišel pro všechny Ukrajince pracující v Česku. „To by vážně ohrozilo většinu staveb v Česku a může to vést až ke kolapsu celého stavebnictví, které je na pracovnících z Ukrajiny zcela závislé,“ řekl Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž